Citrus

Yuzu je Gyaru každým coulem - má odbarvené vlasy, libuje si v make-upu, dlouhých barevných umělých nehtech, módě a školní uniformu si upravuje a nosí podle svého. I když byla Yuzu vždycky jedináčkem, její matka se znovu provdala, a tak ji kromě stěhování čeká také nová škola a co víc, bude z ní starší sestra! Ovšem, už první den ve škole ukáže, že všechno nebude až tak růžové - Yuzuina nová škola je totiž zcela dívčí, navíc konzervativní a silně striktní ... což tak úplně nejde dohromady jak s Yuzuinou povahou, tak s jejím vzezřením, a navíc tato skutečnost nenávratně boří veškeré Yuzuiny sny o středoškolské romanci. Proto prakticky hned po vkročení na školní pozemek dojde ke střetu týkajícího se její uniformy porušující dress-code se školní radou, především s její chladnou, přísnou prezidentkou. A aby toho nebylo málo, Yuzu záhy zjisťuje, že tahle nesnesitelná holka lpící na pravidlech není nikdo jiný než její nová nevlastní mladší sestra, Mei, která je navíc vnučkou samotného ředitele školy. Ovšem, ne všechno je vždycky takové, jaké se zdá na první pohled, a Yuzu zjišťuje, že navenek chladná a uzavřená Mei má i jiné, zranitelnější stránky. A také to, že hranice mezi nenávistí a láskou často bývá velmi tenká.

Kdo by to byl z toho vrchního odstavce řekl, že se bude jednat o shoujo-ai, že? :D Každopádně, Citrus je skutečně především školní romance, ale poněkud víc dramatická. Což je podle mě bod k dobru, protože reálné mezilidské vztahy taky nejsou tak přímé, jednoduché a bezproblémové, jak je některá anime mají tendenci prezentovat. Ale přiznám se, že Mei mi většinu času svým chováním (sorry, ale používat intimnosti tímhle způsobem a prvoplánově jako zbraň je docela hnusné, divné a rozhodně ne romantické) a tím, jak pokaždé otočila někam úplně jinam, dost pila krev (boohoo, nejsi jediná na světě, kdo má nějaké problémy nebo daddy issues, víš?) Dokonce i ta Matsuri, o které jsem se v prvních chvílích vyjadřovala velice nelichotivě, dokázala jít do sebe. Ale ono je asi potřeba mít v každém anime pár dokonale stereotypních charakterů, že? Nebo ne? No to je jedno. Ale i tak bych řekla, že především v rámci žánru se jedná o dílko celkem povedené a i vizuálně pěkné.