Na skok do Číny aneb Terakotová armáda v Mostě

Už ani nevím, kdy jsem vlastně byla naposledy na nějaké pořádné výstavě, a marně přemýšlím, jestli tou poslední byla ta Burtonovská v Praze nebo voskové figuríny u nás ... každopádně, po dlouhé době jsme si o víkendu udělali rodinný výlet, a to do mého rodného města. Terakotová armáda je totiž něco, co by alespoň jednou za život chtěl člověk vidět. Alespoň formou výstavy (a když už ji prodloužili až do konce února, tak tuplem!)

Říkala jsem si, koho by tohle téma mohlo nejvíc zajímat, a nakonec z toho vždycky vyšel Dipper

Výstava se konala v mosteckém muzeu (ve kterém jsem vlastně taky nikdy nebyla, ačkoliv kolem něj občas jezdíme), součástí bylo asi hodinové promítání dokumentu týkajícího se nejen historie a vytváření amády, ale i jejího odkrývání, rekonstrukce a podobně, který byl plný zajímavých informací a poznatků, jen ty židličky nebyly úplně nejpohodlnější a ke konci už se na nich střídavě vrtěli úplně všichni. :'D No a potom si člověk mohl nejen přečíst další různé informace týkající se terakotové armády na panelech (osobně mě zaujaly třeba ty týkající se různých účesů vojáků), prohlédnout si zmenšeniny čínských válečných vozů, a samozřejmě samotné terakotové vojáky, kterých bylo v prostorách požehnaně (fakt jsem čekala tak maximálně pět, a byla jsem velmi mile překvapena).

Ono je to vůbec hrozně fascinující (chvílemi občas až trochu creepy, ale především fascinující) ... už jen to vědomí, že se vlastně jedná o humánnější náhradu toho, kdy po smrti vladaře následovalo doslova vybití celého jeho dvora, aby ho následoval i v posmrtném životě (což se ostatně praktikovalo i ve starověkém Egyptě, že), a především to, že všech těch osm tisíc zvládli ručně vytvořit za neuvěřitelných pouhých jedenáct let. A to mnohem složitější technikou než dnes a mnohem rychleji. Fascinující, prostě fascinující. Kromě zážitků jsme si odnesli jednoho menšího terakoťáka, celý výlet byl završen výborným obědem v přilehlém Švejk restaurantu a já jsem fakt hrozně šťastná, že jsem měla možnost se na něco takového dostat, protože to stálo za to. Všemi deseti.

A to nejlepší nakonec ... můj nový boyfriend generál ♡