Planetarian: Chiisana Hoshi no Yume

Why don't you come to the planetarium?
The beautiful twinkling of eternity that will never fade, no matter what.
All the stars in the sky await you.

Je tomu již třicet let, co svět zachvátila válka a nová biologický zbraň a s ní spojený smrtící déšť vyhubily prakticky vše živé. Projekt vesmírné kolonizace selhal a lidstvo je na pokraji vymření. Existují však sběrači, kteří se vydávají do trosek naší civilizace a hledají nejrůznější zbytky zboží a jiné vzácné předměty. Ti nejodvážnější se pak vydávají i do té nejnebezpečnější zóny. K této skupině patří i sběrač, který se při snaze ukrýt se před bojovými roboty, pozůstatky války, kteří oblast stále hlídají, dostane do budovy, v jejímž vrchním patře se nachází ještě předválečné planetárium, ve kterém dokonce stále funguje dodávka energie. Zde ho také přivítá android v podobě mladé dívky jménem Yumemi Hoshino, který bez sebemenšího zaváhání předpokládá, že po třiceti letech se do planetária vrátil první zákazník. I přes jeho očividnou nedůvěru, nevoli a nezájem se Yumemi rozhodne plnit svou práci a ukázat mu hvězdy, ovšem jak se ukáže, projektor je rozbitý. Sběrač, který sice nechápe Yumemin optimismus a neschopnost pochopit skutečnou podstatu toho, jak se věci mají, se nakonec, i když to odporuje veškerým jeho racionálním zásadám a uvažování, uvolí k tomu, že se projektor pokusí opravit. A tak ve společnosti stále optimistické Yumemi a jejího vlastního pohledu na svět stráví v planetáriu několik dní, které mu začínají připomínat, jaký byl svět před válkou, ale také to, jaký by ještě mohl být. Ovšem blíží se chvíle, kdy bude nutné vydat se zpět ...

Můžete mi říct, proč jsou ta anime týkající se robotů nakonec vždycky tak strašně smutná? Vždyť se stačí podívat jenom na Plastic Memories. :'D A tohle je vážně krásné, smutné, ale krásné. Robot, který se za každou cenu snaží pomáhat lidem, i když tak nějak dokáže vypočítat, že žádní lidé už nepřijdou, ale logicky si to odůvodňuje jako chybu v systému, z toho vždycky člověka až trochu píchne u srdce (a taky je to fajn změna oproti profláklejší vizi, že právě robot je ten důvod, proč žádní lidé už nepřijdou, že). Na to, jak je to kraťoučké, to zvládne podat mnohem silnější příběh a zápletku, než polovina těch neustále nastavovaných nikdy nekončících věcí (ano, jsem zaujatá, proč tvrdit, že ne), a nutně potřebuji vidět ještě ten film, co na to navazuje. Tedy, až se mi ho podaří někde najít, howgh. :<

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas