Pupa

Sourozenci Utsutsu a Yume neměli jednoduchý život. Jejich otec si vybíjel zlost nejdřív na jejich matce a posléze i na nich, a když se jejich rodiče rozvedli, nakonec je opustila i matka, takže zůstali sami proti celému světu. Ale zdá se, že tomu ještě nemá být konec. Když jednoho dne čeká Yume na Utsutsua po škole v parku, podivná žena v černém ji varuje, aby šla domů a vyhýbala se rudým motýlům. O chvíli později už ale Yume obdivuje nádherné obrovské rudé motýly, aby se o další chvíli později proměnila v děsivé okřídlené monstrum s obrovskou chutí na maso a doslova neroztrhala několik dalších návštěvníků parku ... to vše před k smrti vyděšeným Utsutsuem. Utsutsu se snaží v monstru probudit svou mladší sestru, která se ale nedokáže kontrolovat, a tak zabije a sežvýká i jeho. Na vině je záhadný virus Pupa - Utsutsu je jím však ovlivněn jenom částečně, a tak místo proměny v monstrum a nezvladatelné chuti na maso získal pouze schopnost neuvěřitelně rychlé regenerace. A jelikož je to milující starší bratr, který by pro svou malou sestřičku udělal cokoliv, rozhodne se, že pokud není jiné cesty, aby se měnila na lidožravé monstrum a páchala další škody, obětuje se a nechá ji krmit se ze svého vlastního masa.

Tak, tohle byl zase jednou přešlap totálně vedle. Námět zní dobře a určitě by se z něj dalo vytvořit něco kvalitního, což se tady ale bohužel nestalo. Cenzoři si zjevně řekli "Zcenzurujeme všechno červené a ostré a špičaté", takže kromě toho, že polovina záběrů je prakticky černých, postavy tam permanentně mávají něčím, co připomíná světelný meč. Zatleskejte si, dobrá práce, opravdu. Další věcí je fanservis, protože co jde dohromady líp, než gore a incest, že. Celá jedna epizoda se například skládá z toho, že sestřička (v lidské podobě) zaživa ohlodává bratříčka, který samozřejmě vydává zvuky, které bez kontextu působí úplně jinak, leží u toho na posteli, a jediný monolog je asi tak milionkrát šeptané Onii-chan (a já měla chuť se střelit do hlavy) ... ono to vůbec celé doslova řve syndromem Jeníčka a Mařenky (to je taková pěkná věc z psychoanalýzy, kterou jsem se mimo jiné zabývala v diplomce, kdy mezi věkově blízkými sourozenci v rodinách, které neplní většinou sociální nebo emoční funkci, často vzniká incestní vztah). A když už jsme u toho, tak tam sem tam místo postav hodíme plyšové medvědy, protože proč ne, že jo, to už se snese. A závěr? Ten byl tak mimo mísu a absolutně nesouvisející, že už snad ani nemá cenu ho řešit nějak hlouběji. Pokud tedy hledáte nějaké kvalitní hororové anime s parazity, doporučila bych vám Pupu obejít velkým obloukem a radši se podívat třeba na Kiseijuu: Sei no Kakuritsu. Jediná pozitivní věc totiž je, že jedna epizoda trvá pouhé čtyři minuty, takže to utrpení alespoň není tak dlouhé.