Hyper Police

Píše se dvaadvacátý rok takzvané nové éry, kdy se lidstvo dostalo na seznam ohrožených druhů ... tedy, čistokrevné lidstvo. Jeho místo totiž zaujaly povětšinou humanoidní příšerky, se kterými lidé žijí v jedné společnosti a díky kterým jsou pod zákonnou ochranou. Jenže, jak už tomu tak bývá, zákony jsou proto, aby se porušovaly a vždycky se najde někdo, kdo se toho s obrovskou radostí ujme. Proto, kromě policie, existuje množství organizací sdružujících lovce odměn, kteří tyto odpadlíky chytají jako zdroj obživy. Jednou z takových lovců odměn je pak Natsuki Sasahara, napůl člověk a napůl kočka, která se, vzhledem k jejímu smíšenému původu, cítí povinna respektovat obě dvě strany, samozřejmě v rámci zákona. Když ovšem při jedné akci omylem postřelí svého vlkodlačího parťáka Batanena (sice je v práci schopná, ale občas tak trochu nešikovná), jejím novým parťákem se stává nováček v týmu, poněkud prohnaná liška Sakura, která pro ostřejší slůvko nebo ránu rozhodně nejde daleko. Celý tým, Natsuki, Sakura, Batanen a další vlkodlak Tommy, se tedy snaží udržovat v Shinjuku pořádek a přijít si při tom na nějaké obstojné peníze ... a k tomu každý sleduje nějaký svůj vlastní cíl. Natsuki se snaží vyrovnat s tím, jak moc nevděčná tahle práce dokáže být, Batanen ještě nedokázal Natsuki říct, že ji miluje, a Sakura udělá cokoliv, aby po téměř dvou tisících let konečně získala svůj devátý ocas a s ním svou magickou moc. Může ale svět, ve kterém monstra a lidé existují vedle sebe, vůbec vydržet?

Ani nevíte, jak moc osvěžující je po dlouhé době vidět klasické devadesátkové anime s tou typickou kresbou a estetikou, na které člověk prakticky začínal. A že jsem si doslova a do písmene užívala i jak opening, tak ending. :'3 Ono totiž Hyper Police, na to, jak staré je, je vážně moc pěkný a zábavný kousek, kde se odlehčující díly střídají s vážnými a kde se na pozadí všech možných obludek (nejvtipnější byly houby s bouchačkami, často jsem si tady vzpomněla na ryby na nožičkách ze Slayers :D) v dalo by se říct postapo světě (koneckonců, ruiny jsou tady všude) řeší stále aktuální sociální témata a problémy. Ano, Natsuki je občas na můj vkus až moc upištěná a umňoukaná (ale, co chtít od kočky), ale Sakura, Sakura je prostě největší borka celého anime a díky ní jsem se k němu vlastně dostala - hledala jsem totiž, z kterého anime je jedna z podob mého liščího alterega, které mi kdysi přebarvila Psiren a které už nějakou dobu používám jako avatar na MALu. Teď můžu s konečnou platností říct, že jsem skutečně velmi šťastná, že jsem ho dohledala, protože za to stálo. :3