My čtyři a pes aneb další pražský předvánoční slet

Stejně jako vloni, i letos mám vytahané ruce tak, že je div nevláčím po zemi, zítra nejspíš ani neudržím pero v ruce a dost možná budu nakonec mít svaly jak Arnold. Ale stálo to za to, ne že ne. ^^

Po loňských hororových zkušenostech z přecpaných předvánočních rychlíků jsem se letos rozhodla jet na tradiční slet se zbytkem čarodějnic naším luxus autobusem. Sice jsem si tam připadala jak sardinka, vzhledem k tomu, že jsem byla doslova zaskládaná kabátem a dárky (i když, na tu jízdu po Brně na AFku to nemělo), ale před půl jedenácté jsem vyskočila v Holešovicích ... abych zjistila, že zbytek čarodějnic, tedy Gabča, Hana a Verča, čeká na opačné straně metra. :'D Nicméně, proběhla jsem podchodem, poprvé jsem si podrbala princeznu Laru (a ačkoliv jsem vždycky byla kočičí člověk, tak ona je prostě boží a klidně bych ji měla doma :'3) a dokonce jsme stihly i autobus, který nás dovezl před zoo. Tam jsme si naházely bagáž do skříněk a dobré dvě a půl hodiny lítaly po areálu a snažily se vidět i ta zvířata, která zjevně byla neviditelná (nebo na nás alespoň vystrkovala zadek). :D Ale což, konečně jsem viděla gorily, tak jsem spokojená. :)

Bondage kůňmut

Nutno podotknout, že v zoo jsme solidně vymrzly a vyhládly, takže naše další kroky vedly na Vinohrady do jistého vegan podniku, jehož jméno jsem stihla úspěšně zapomenout. Pamatuji si ale poměrně rozsáhlou bilingual rodinku a to, jak byli všichni nadšeni z Gabči blikajícího vánočního svetru. :D Dala jsem si smoky burger a domácí pomerančovou limonádu a ačkoliv musím konstatovat, že masový burger je pro mě prostě masový burger (ale nikomu to neberu, chraň Bůh), nebylo to špatné ... akorát jsem nečekala, že to bude až tak drobivé, a tak mi kousek nakonec přeci jenom skončil na podlaze. ^^"

Všechny jsme byly po lítání v zoo takové dost vláčné, až ospalé, ale nějakou dobu jsme poseděly, vyměnily si dárky, tedy přesněji řečeno, zbavila jsem se zátěže a dostala jsem asi tak dvojnásobnou (zase samozřejmě rozbalujeme až hezky pod stromečkem, ale Kelly ani letos nezapomněla na titání svíčku, která opět voní naprosto božsky, a na vánoční kosmetickou kazetku, a navrch ještě přihodila boží plecháček, Hana pro změnu páchala pečený čaj a navrch nám každé Lucka poslala krabičku jejího veganského cukroví, neodolala jsem a už jsem sežrala jednu tu raw kuličku a je fakt dobrá, takže díky díky díky!) a někdy po páté hodině jsme se vydaly na metro, Verča na áčko, Hana s Gabčou na hlavák a já na Holešovice. Odtud jsem odfrčela v půl šesté a dokonce se hned projela po té naší nové čerstvě otevřené dálnici.

I když mám zase pocit, že jsem vám toho i letos nadělila míň, než byste si zasloužily, doufám, že vám to za ten týden udělá alespoň trochu radost, jsem strašně moc ráda, že nám to takhle vyšlo už potřetí, a strašně ráda jsem vás zase všechny viděla. :3