Nacák sem, nacák tam aneb čtvrtý retro NatsuCon 2016

I'm back, bitches! And it was totally worth it!!! I když teď ze všeho nejvíc připomínám oběť PDS a jenom čekám, kdy se začnu rozpadat. Asi už jsem na dvě noci na zemi prostě fakt moc stará. :'D

Celá jízda tradičně začala v pátek. Saya byla tak hodná, že mě nejen že hodila na nádraží, ale dokonce se nabídla, že nám pár věcí vezme Žofií (čupr dupr žlutý bourák) s sebou. Při mém naloďování k Rien do rychlíku tedy došlo ještě k rychlému předání tašky oknem a po chvíli už jsme frčely směr Praha. Nevím, jestli letos nastala nějaká zvláštní konstelace hvězd, protože jsme bez jakýchkoliv problémů ani na Holešovicích, ani na Florenci a vlastně ani na samotném Karlíně, už někdy před třetí hodinou stály v poměrně krátké frontičce před školou, stejnou jako vloni, kousek od kostela ("Tam se půjdeme v neděli po všech těch BL přednáškách vyzpovídat."), kde nás stihla odchytit i Průša, která nás později zvěčnila s celebritou ve výcviku Photobombíkem. ^^

Počkaly jsme si tedy (díkybohu ve stínu) do čtyř, kdy se začalo odbavovat, vyfasovaly skutečně překrásné retro pásky a našly si flek na spaní v té době ještě úplně prázdné třídě. Potom jsme se kromě lovu zásob tekutin vydaly ven vyhlížet Sayu s Kyoko, které krásně minuly námi ukazovaný volný parkovací flek a chvíli jsme poseděly venku. A taky jsem se konečně viděla se S c a r s, yay! ^^

S Rien jsme pak holky nechaly venku a vydaly jsme se na BL vykopávky aneb mangaky, co vydržely, kde na nás samozřejmě čekala spousta yaoi hands, sexy zlomenin páteře, dorito faces (Dorito faced bad touch sempai san and shota boy je klenot) a tak podobně ... a taky papání mrtvolek. :D

S Rien jsme v Maidku povečeřely tousty, potom jsme se zbytkem ještě chvíli poseděly venku, probraly všemožné ptákoviny (často doslova ... ale na štafetu s oboustranným análním kolíkem asi nic nemělo), než se nás holky rozhodly opustit.

"Může se běžnému smrtelníkovi při slově Dominátor vybavit něco jiného než megavibrátor?"

S Rien jsme je tedy vyprovodily, ze Žofie jsme si vzaly zbytek našich věcí a vydaly se na desátou opět nahoru do Nary (vážně, zajímalo by mě, kolik jsem za ten víkend nachodila, vzhledem k tomu, že BL sekce je tradičně až úplně nahoře :D) na Fifty Shades of Gay ... abychom zjistily, že znak BDSM (aneb Babi Dala Smažit Maso) komunity je de facto Sharingan. :D Navrch nastal epický okamžik, kdy jsem ještě před začátkem vysvětlovala cosplayerovi Alucarda, proč lidi shippují Billa s Dipperem ... inu, památné conové chvilky. :D

"I love you, Kii-chan ... please, put your hands in my ass."

"Okay." ♥

Fisting is red

Oral is blue

Hope you enjoyed it

And learned something new

;)

Odtud jsme na můj popud po jedenácté zdrhaly dolů do podzemí do sex torture dungeon Eda na ZHOFRPH WR JUDYLWB IDOOV neboli pro nás zasvěcené Welcome to Gravity Falls. Velmi jsem ocenila, že se z větší části jednalo o nálož vizuálních materiálů, ať už GF kraťasy, které jsem viděla všechny několikrát a stejně se s radostí mrknu kdykoliv znovu, nebo senpaiova studentská tvorba, která je neméně boží, nebo jednoduše nejrůznější GF or simply Alex Hirsch related stuff ... protože víte co, ono to má úplně jinou atmosféru, když sedíte v sále s dalšími lidmi, kteří se smějí s vámi, pine tree čepicí na hlavě a Billem na klíně a máte co dělat, abyste zatlačili slzu do oka, než když se jenom tetelíte doma u monitoru. :'3 Prostě ideální zakončení dne. :'333

Ačkoliv, v půl jedné na záchodech při tradičním odemykání achievementu umytí nohou v umyvadle teprve začala ta pravá sranda, protože jaksi netekla voda. Ani kapka. Nakonec se jí ale zase po našem důsledném klení začalo chtít téct, takže jsme si mohly alespoň opláchnout to nejnutnější, vyčistit zuby a někdy po jedné zalehnout.

"Půjdeme na Václavák chytat Pikomeny!"

×××

Noc to byla tedy skutečně libová. I přes tu malou vrstvičku vzduchu v nafukovací karimatce jsem bezpečně cítila doslova každou kost v těle, a taky měl ten velmi milý pár vedle neustále tendence nasírat se co nejblíž ke mě, div mi neležel i na tom kufru, ačkoliv měl na druhé straně tři prdele místa (takže, pokud si to náhodou budete číst, ano, ty tři dny jste mě srali úplně nehorázně). Takže to spíš bylo několik hodin bdělosti občas přerušených chvilkou spánku. -_- Nicméně, někdy v půl deváté jsme se vykopaly a zlidštily, venku posnídaly vafle (a ve frontě se mě Alucard z předchozího dne velmi nenápadně pokoušel kousnout :D), ale ještě předtím prolezly stánky, včas ulovily letošní ofiko placku a v rámci 4+1 placka zdarma jsem podarovala nejen sebe, ale především pár vyvolených. >:3 V jedenáct jsme měly v plánu Yaoi, která jste (raději) zapomněly(i), aneb naše stará známá yaoi kukuřice a spol. (Prachy došly - Okane Ga Nai :D), pořídily jsme si letošní placku BL sekce, protože Ai no Kusabi se prostě neříká ne, a vydaly jsme se ven na Cosplay soutěž, kde nám holky, už jako Éclair a Lumière, držely fleky v první řadě ... a kde jsme všichni od Periwinkle schytali doslova plnou hubu vílího prachu. Glitter attack hadr, Bill se doteď třpytí jak Cullenovic Éďa. :'D Nicméně, cosplaye byly skutečně povedené a scénky ještě víc, obzvlášť tedy Lucifer z S čerty nejsou žerty, který si přišel pro Zemana, nebo Pac-Man, který ve výsledku vůbec nebyl Pac-Man, ale Deadpool. :)

Po skončení mě odchytla Simča s Honzou a bylo mi popřáno k svátku (jen fakt netuším, kam ty boží liščí skleničky dám :'3). Vlivem momentu se nám úplně vykouřilo z hlavy, že jsme chtěly jít na Špalíček yaoi pohádek (čímž se ještě jednou výslovně omlouvám Dyamirity, fakt mě to mrzí :'3), který už nějakou dobu běžel, takže jsme zůstaly venku, kde přeci jenom alespoň trochu proudil vzduch, chillily s Kanekim a ještě jednou Free Hugs osůbkou, a já (doslova na koleni) poobědvala grilovaný hermoš a notně zafangirlila nad cosplayem Star s Marcem. >:3 A taky jsem po dlouhé době zase viděla i Kůzle. ^^ Něco se holkám pofotilo u kostela a s Rien jsme šly využít volného okna v programu a obsadit sprchy (já jako strážce brány) plus doplnit zásoby.

Můžu říct, že jsem toho upřímně, i vlivem počasí, měla tak plné kecky, že jsem nakonec na našem spacím fleku někdy od čtvrt na čtyři do čtyř regulérně usnula ... a byl to asi ten nejkvalitnější spánek, jakého se mi za celý con dostalo. :'D Každopádně, na holky jsme znovu narazily venku na Přehlídce tradičního oblečení, jen mě mystifikovalo, že jsem neustále hledala fialovou hlavu, a ony už dávno byly v civilu.

Odtud jsme ještě jednou prošly stánky a my prchaly na Zvěřinu ex machina a holky na jídlo a pryč. Upřímně řečeno, hadi v různých otvorech, tohle, což už jsem nějaký ten pátek nepotkala, a ten krevetí shota, mě zase budou asi nějakou dobu pronásledovat. ^^" Volnou hodinu jsme využily ke splnění achievementu konzumace poněkud více rakovinovitého kuřecího prsa pouze plastovou vidličkou (a Saku v tričku s Hannibalem pronesla onu památnou větu - "Já ti užeru kousek prsa."), a na osmou jsme hnaly zpátky do Nary na Yaoi prznění mýtů. #RememberPaleček2016. A upíři sají ... jen to až tak často není ta krev. 8D V devět večer už jsem skutečně byla schopná spáchat jen jakous takous parodii na hygienu, zalehnout a poslouchat šumění deště, obzvlášť v šest ráno.

"Vocaloidi nemají temnou stránku ... Vocaloidi jsou temná stránka sami o sobě."

×××

V neděli jsme se vyhrabaly až v devět a já fakt nechápu, kam se ty noční hodiny mohly podít. :'D Poslední conová rána jsou zkrátka silně mrtvolná a je to vidět (a často i cítit) úplně na všech.

Notně hladové jsme se s Rien dobelhaly do Maidka na z nebes seslané snídaňové menu (aneb ČAJ!!!), kde jsme notnou chvíli poseděly u krásně větrajícího otevřeného okna.

Sbalily jsme si svých pár švestek, abychom se s tím pak nemusely moc crcat, pomohly holkám s cosplayi, když dorazily (tedy, abych to uvedla na pravou míru, Rien pomáhala, zatímco já jsem se ňuchňala se Sessiho fluffy houšeneškou :3), a v sex torture dungeon toho dopoledne vzniklo neuvěřitelné množství skutečně velmi zajímavých fotek, které často vyžadují až cenzuru. :D *muffled sound of Masurao in the distance*

Ve dvanáct se s námi Kyoko vydala do Meidži na Vy a yaoi: tenkrát poprvé, když už jsme do něj přispěly vyplněním dotazníčku (aneb téměř všechny jsme začínaly na Grávku), které mi víc než cokoliv připomínalo nějaké psychoterapeutické sezení, ale v dobrém smyslu. Je zkrátka fajn být alespoň mezi stejně postiženými jedinci, kde vás nikdo nemá za magora. ^^ I se Sayou jsme se potom vydaly na jídlo, které jsme stihly zožrat během Vyhlášení soutěží hezky venku na koze před tělocvičnou, kde jsme si udělaly bufet, no a někdy po půl třetí jsme se ještě rozloučily se Simčou a Honzou, všechny čtyři se naskládaly do Žofie, za tradičního doprovodu One More Night šokovaly pár civilistů, protože psí démon za volantem se jen tak nevidí ani v Praze, a Saya nás dovezla až na hlavák, odkud jsme s Rien před půl čtvrtou odfrčely domů.

NatsuCon patří k mým nejoblíbenějším conům vůbec, však jsem taky byla zatím na všech jeho ročnících, a ani letošní nebyl výjimkou. Celá retro tématika byla boží, oficiální merch a samotná páska byly ještě božovější (hranaté placky jsou prostě neuvěřitelně cool), opětovná možnost využít venkovních prostorů, organizace nikde nevázla, program, ze kterého si vybral snad každý, a samozřejmě také hojně zastoupená BL sekce (no co, tak jsem během tří dní navštívila šest teplých přednášek ... každý máme jiné priority). Moc jsem nefotila, ale za to jsem letos skutečně poctivě chodila na přednášky a takhle nějak si conování zkrátka představuji. :3 A velkou radost mi udělalo i to, že i když ta moje žlutá plyšová děvka fakt notně vábila létavý hmyz, sem tam člověk zaslechl cosi o tom, že by dotyčný taky chtěl plyšového Billa a podobně. Prostě, potěší to, nom. :3 Ačkoliv někteří jedinci považovali za velmi vtipné pořád mu z končetin motat preclíky, že?

Tak, a teď mě omluvte. Jdu dohnat spánkový deficit, který se začíná notně hlásit. #kriplcon