Extrémní conování aneb jsou ty bojové podmínky skutečně nutné?
Jelikož se nám teploty opět vyšplhaly do poněkud nechutných výšin, došla jsem k závěru, že nastala ideální doba pro tento článek, který nosím v hlavě už od Nacáku. A abyste mi náhodou nechtěli tvrdit, že o tom nic nevím, spočítala jsem to - od roku 2010 jsem se zúčastnila nějakých dvaceti conů plus otačích akcí, a v naprostém minimu případů jsem měla zařízené přespání mimo. Takže ano, zkušeností s tím mám habaděj.
Ano, chápu, že někteří lidé se určitě nepotí tak, jako já (tedy jako dveře od chlíva) a nemají tedy každý večer potřebu jít se složit a hodit komplet do pračky, ale ... tohle mi zkrátka přijde trošku, trošičku, hodně nechutné. Nehledě na to, že ... zkoušeli jste někdy spát v džínech? Já ano, jednou. Na jednom Anime Jikanu, kdy jsem po noci strávené na židli měla někdy v pět ráno už tak mrtvá záda, že jsem věděla, že jestli si alespoň na chvíli skutečně nelehnu, tak umřu, takže jsem se nasoukala do spacáku tak, jak jsem byla. Ty dvě hodiny byly jedním z nejhorších rozhodnutí mého života a tuhle formu Očistce upřímně nechci už nikdy zažít.
Netvrdím, že na conech, pokud tedy přespáváte na místě, ty tak trochu bojové podmínky nevládnou vždycky - stačí zajít někdy v sobotu na dámské záchody, kde velmi často potkáte umyvadla ucpaná různobarevným chuchlem vlasů z deseti různých paruk plus zasraná od nejrůznějších líčidel a vyplavené kabinky, kde se někdo zjevně pokoušel spláchnout do Tajemné komnaty, jinak si to vysvětlit nedokážu. I tak je ale tenhle poměrně nepěkný fenomén, kterému je tento článek věnován, ve finálních hodinách conu na většině lidí nejenom vidět, ale především cítit. A věřte tomu, že při tom počtu lidí to příjemné skutečně není.
Drazí otaci a jiné cony navštěvující bytosti na bázi uhlíku, alespoň nějaká základní hygiena by přece snad měla fungovat pořád, ne? Nejsme přece zvířátka. ;)
Komentáře
Okomentovat
Moc mi tady nemaluj, okomentuj a upaluj! 🎀