Sense8

Aneb další věc, do které mě uvrtala S c a r s. A nemůžu si pomoct, ale mé pocity by se daly shrnout jedině takto - tohle se Wachowským zase jednou SAKRA MOC povedlo! Hodně moc jsem z toho cítila Atlas Mraků, ale tohle je pro mě ještě o stupínek výš. Osm zcela odlišných lidí, ať už ohledně věku, pohlaví, barvy pleti nebo orientace, ze zcela odlišných koutů světa, kultur a zázemí; lidí, kteří se v životě neviděli a vlastně ani neměli příležitost se potkat, které spojí vize sebevraždy neznámé ženy, ale také, jak postupně zjišťují, samotné jejich mysli a pocity, které mohou mezi sebou sdílet ... a také lidé a organizace, kteří se je pro jejich nové schopnosti snaží z nějakého důvodu zlikvidovat; ovšem každý z nich je ve své podstatě neuvěřitelně silná osobnost s různými schopnostmi a znalostmi, sám o sobě (i když nikdo z nich už vlastně není jenom on sám), a jako všech osm dohromady jsou prakticky neporazitelní. A ono je to maso, fakt že jo. Nádherné scenérie, silné příběhy jednotlivých členů clusteru (watch it and you'll know ... mými asi největšími osobními oblíbenkyněmi byl pár Nomi a Amanita, protože ... tenhle příběh ke mě z nějakého důvodu fakt hodně promlouval a skutečně hodně mě bral za srdce, nehledě na to, že Freema Agyeman je tady na rozdíl od Marthy Jones naprosto k sežrání a dalším mnohem neslušnějším věcem *-*), všechny ty ve většině případů obrovské kulturní rozdíly a prostě ... já nevím, ale jsem z toho hrozně nadšená, první řada totiž přinesla hlavně představení jednotlivých charakterů a zanechala neuvěřitelnou spoustu otázek a tedy i perfektního materiálu pro řadu další, takže se skutečně obrovsky těším. A vřele doporučuji. Sense8 mi dalo na pár večerů materiál na přemýšlení před usnutím.