Zápis do první třídy trochu jinak aneb Welcome Day na UJEPu

Nikdy jsem se jako správný asociál školních akcí moc neúčastnila, ovšem o letošním vítáním prváků, jelikož jsem jedním z nich (no co, i navazující magistr se počítá), jsem byla pevně rozhodnuta, že se tam půjdu alespoň podívat, ještě předtím, než jsme na to dostali oficiální děkanské volno. :) Aneb jenom na VŠ dostanete volno na to, abyste mohli jít chlastat, no neberte to.


První věcí, o které jsem bezpečně věděla, že si ji nesmím nechat ujít, byla přednáška našeho pana děkana a proděkana alias profláknutého dua, které se snad tak dlouho hledalo, až se našlo. Nakonec jsem byla docela ráda, že jsem před aulou stepovala už s předstihem, protože jsem si alespoň měla kam sednout. Samotná přednáška zahajující celý Welcome Day a uvádějící na pravou míru základní důležité věci absolutně neměla chybu, chvílemi mi až skoro tekly smíchem slzy a kdybych tu měla přepisovat všechny hlody, které během ní padly, byla bych tu ještě zítra. :D Doufám, že se pak někde objeví záznam, protože už jenom o video Hitlera rozčilujícího se nad nepřijetím na katedru tělovýchovy bych se s vámi skutečně velmi ráda podělila. :D

*děkan si šteluje mikrofon*
"Omluvte ho, on to dělá poprvé a ještě neví kam co strčit."

"Z fakulty můžete být velmi rychle vyfuckováni."

"Titul honorabilis by se vlastně dal shrnout jako lúzr."

"Rektor má z celé univerzity nejstylovější ohoz, červený župan od Gucciho lemovaný hermelínem ... nebo jiným sýrem, který měl zrovna ke svačině."

"Systém STAG je předmětem zkoumání záhadologů."

"Insignie je vlastně taková kovová tyč, která se dá v případě nouze použít i jako anténa."

"Státnice jsou vlastně taková swingers party - postupně se na vás vystřídá hned několik zkoušejících a v závěru odcházíte mokří."

Po skončení jsem si před hlavním vchodem dala na zahřátí svařáček, s kterým jsem si přešla k PajdaBaru, u kterého na střeše fakulty začali hrát The Boom, kteří k mé radosti hráli písničky Beatles a nutno podotknout, že dobře. Takže jsem si další hodinku zabroukala a stihla vypít ještě velkého Březňáka, asi jako jediná z přítomných dam, které tam, když už, ucucávaly malé.


Na prostranství před fakultou jsem si pak ještě chvíli poslechla Filip Rudorfer, ale jelikož mi už začínala být solidní kosa, rychlíkem v pět jsem se vydala domů. Celkově ale můžu říct, že se mi to líbilo, užila jsem si to a stačilo mi to, vzhledem k tomu, že mám zítra dopoledne seminář. :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas