Amnesia

Představte si, že se najednou probudíte a nemáte tušení kde jste, kdo jste, ani jak se jmenujete. Přesně tohle se stalo naší hrdince, která se prvního srpna probrala v maid kavárně Meido no Hitsuji, kde údajně pracuje, pouze s mobilem plným kontaktů, které ani v nejmenším nepoznává a bez jakýchkoliv vzpomínek na dobu před tímto ránem. Navíc za chvíli začne slyšet ve své hlavě neznámý hlas, který, jak se ukáže, patří bytosti jménem Orion, kterou může vidět a slyšet pouze ona, a která jí sdělí, že za její ztrátu paměti vlastně může ona, protože pochází z jiného světa a při přechodu do toho našeho doslova narazila do vědomí hrdinky a zůstala v něm uvězněná. Pokud si ovšem naše hrdinka nepokusí pomalu střípek po střípku skládat všechny zapomenuté vzpomínky, hrozí, že se její vědomí postupně rozloží úplně, zapomene třeba dýchat a asi všichni dobře víme, kam to povede. Orion jí tedy navrhne, aby se pokoušela vzpomenout si, ale zároveň svoji amnézii před ostatními tajila, protože v tomto stavu neví, komu může věřit, a někdo by toho mohl zneužít. Jenže čím blíž se dostávají ke ztraceným vzpomínkám, tím podivnější věci se dějí. A aby toho nebylo málo, zdá se, že jsou lapeni v jisté časové smyčce - po určité době se hrdinka znovu a znovu probouzí do prvního srpna, do světa, který je podobný tomu předchozímu, jenže v něčem se vždy liší, třeba v tom, kdo je údajný hrdinčin přítel. Všechny tyto paralelní světy mohou být stejné jako ten původní, ale také nemusí. A který z nich je ten skutečný?

Hodilo by se začít tím, proč vlastně Saku kouká na harémovku, když harémovky, snad kromě Kamigami no Asobi (protože Loki, ehm), skutečně nemusí? Reni se totiž před pár dny rozepisovala o otome visual novele, která tomuhle anime posloužila jako předloha, a když jsem si to přečetla a pobavila se, řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám. Hrdinka byla podle předpokladů inteligentní asi jako mikrovlnka bez hodin (ano, chápu, že ztratila paměť a jedinou společnost jí dělá rohatý levitující shota, ale to ještě neznamená, že se musí chovat jak totální krůta a vůbec se nedivím, že ji pořád někdo chce ublížit nebo rovnou zabít, s chutí bych se přidala) a vlastně tady plní funkci Aoby (snad jen bez toho, aby ji každý ojel) - přesune se do paralelního světa k jinému boyfriendovi, který má samozřejmě nějaký problém a nějaké tajemství, které mu pomůže vyřešit a překonat a přesune se do dalšího, a chlapci ... bože, kromě toho, že každý z nich má monopol na jednu barvu a jeden karetní motiv, z nich vážně nikdo není normální (a když už relativně je, tak má alespoň jako Ikki za zadkem tlupu fanatických, až psychopatických fanynek, které vás jsou pomalu schopné shodit ze schodů ... nebo, snad jedině kromě Shina, ten je snad nejnormálnější), i když se třeba jako normální tváří a dokonale klamou tím svým roztomilým ksichtíčkem (kam se na Tomu hrabe pan Grey, fakt že jo). A taky mají skutečně velmi pozoruhodně řešené oblečky, ze kterých se prakticky nepřevlíkají (snad jen kromě práce) a evidentně v nich i spí (i když, já se jim vlastně ani nedivím, při pohledu na tu Kentovo "svěrací kazajku" jsem si často říkala, jak dlouho mu asi musí trvat, než se do toho vůbec nasouká). Ale i když jsou to skutečně všichni magoři, Ukyo je prostě Ukyo, i když je to schízák jak stehno ... to ty dlouhé vlasy. :3 Za zmínku stojí i kresba, všichni, slovy všichni, v tomhle anime mají ombre vlasy, jak holky, tak kluci, a také ve většině případů vícebarevné oči, které by skutečně vypadaly hezky, kdyby ty přechody mezi barvami byly jemnější (třeba jako Izumiho krásná kukadla v Love Stage!!, důkaz toho, že to prostě jde) a nebily jak pěst na oko. :'D Stručně řečeno, není to něco, po čem bych sáhla znovu, ale i tak už jsem viděla spoustu horších a na rozdíl od většiny shoujo anime to alespoň má nějakou zápletku, která není tak moc přeslazená, že by z toho člověk chytal instantní cukrovku. A to je myslím veliký bod k dobru.