Soul Eater NOT!

Tsugumi Harudori by si dál žila svůj poklidný život normální školačky, kdyby se jí jednoho dne z ničeho nic nepřeměnila noha na jakousi čepel. Tsugumi tedy zjišťuje, aniž by si to vybrala nebo chtěla, že je zbraní a že se jí tedy otevírají dveře do Shibusenu, který všichni považují za tu snad úplně nejprestižnější školu vůbec. Tsugumi se tedy se smíšenými pocity vydává do Death City, kde se mezi ostatními nováčky seznamuje s na jedné straně bezprostřední a neustále zapomínající Meme Tatane a na té druhé elegantní a trochu namyšlenou Anyou Hepburn. Z děvčat se postupně i přes jejich rozdílnost stává téměř nerozlučná trojka, k čemuž napomáhá i to, že spolu sdílí stejný pokoj na koleji. Chodí spolu na brigádu, společně vaří a vlastně jsou neustále spolu. Ovšem zbraň nemůže být bez uživatele a Tsugumi si brzy bude muset vybrat. Jak Meme, tak Anya jsou totiž uživatelky a jedna z nich se stane její partnerkou. Jak má ale Tsugumi tohle dilema vyřešit, když má ráda obě a není si vůbec jistá, kterou z nich by vlastně jako partnerku chtěla? Nehledě na to, že si oproti ostatním připadá neschopná a není si jistá ani tím, proč je vlastně na Shibusenu a co od toho, že je zbraň, očekává? Navíc začíná přibývat podivných incidentů a všechno nasvědčuje tomu, že za nitky tahá čarodějnice s dost velkou mocí.

Víte, že se držím pravidla nepsat recenze na pokračování anime, o kterých už jsem psala. Ovšem, tohle jednak není pokračování, ale spin-off, a jednak o tom napsat musím, protože jsem prakticky celou dobu sledování měla pocity shodující se s názvem - NOT! o_O Ano, už jste nejspíš pochopili, že se jedná o spin-off podle mě opravdu perfektního anime Soul Eater. Já bych to ovšem poupravila tak, že pro mě osobně se nejedná o spin-off, ale o svatokrádež. Opravdu, z toho, co jsem měla na Soul Eaterovi ráda a co ho dělalo výjimečným, tady nezbylo zhola nic. Zajímavá zápletka a vizuálně kouzelné souboje byly nahrazeny holčičím trojúhelníkem (sice ne milostným, ale s dost nechutnou dávkou ecchi), specifická kresba, na kterou jsem si u Soul Eatera musela chvíli zvykat, pak byla nahrazena přeslazeným moe ve stylu K-On! (opravdu, to, co udělali už existujícím postavám, je nechutnost a odpornost nejvyššího kalibru), nehledě na to, že tam bylo nevysvětlených věcí a plot holes pomalu jako v novějších sériích Supernatural. Zkrátka mi to celé od openingu až po ending přijde jako jeden velký nepovedený vtip a pokus o předělání kvalitního anime na moe srajdu, jen abychom z toho vytřískali ještě nějaké peníze u další sledovatelské základny (opravdu, nevím, komu jinému by se tohle mohlo líbit, než pánům se zálibou v holčičkách s obřími nárazníky, které jsou tak velké kamarádky a proto na sebe neustále vůbec ne fanservisově šmatlají). Asi jediným světlým bodem bylo to, že se tam alespoň na chviličku objevil Kid, kterého nestačili tolik zmršit (nebo by si to nedovolili?), přičemž mi srdce téměř zaplesalo, ale ani on to chudák nemá šanci vytrhnout. Závěrem tedy, jestli jste na moe, asi si nad tím budete chrochtat. Pokud máte rádi Soul Eatera, ani na to nekoukejte. Já byla opravdu znechucena.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas