In the Flesh

Předem bych měla říct, že jsem nikdy nebyla kdovíjaký fanda zombie žánru, vlastně by se dalo říct, že jsem nebyla vůbec žádný. Příběh osmnáctiletého Kierena Walkera, který se po své smrti v roce 2009 stal, stejně jako spousta dalších lidí, kteří onoho roku zemřeli, obětí SČS neboli syndromu částečného skonu (prostě politicky korektní název pro zombie), ve svém vzteklém stavu zkonzumoval nějaký ten mozek a po měsících úspěšné léčby se vrací zpátky k rodině na anglický venkov (navíc do rodné vísky v údolí, která po oné události, takzvaném Povstání, proslula svým odbojem proti všem nemrtvým), kde se potýká nejen s tím, jak ho přijmou ostatní, ale především s tím, jak se přijme on sám, mě ale navzdory všemu předchozímu skutečně nadchnul (a ani ty bílé sclera čočky už mi nepřijdou děsivé). Není to žádná akční vyvražďovačka, ale velmi působivé drama, které je vlastně takovou analogií na hned několik stále aktuálních sociálních témat a problémů. Krásná britská angličtina, krásná britská příroda (vím, je to subjektivní, ale mě zkrátka všechna ta blata, nad kterými se buď válí mlha, poprchává nebo obojí najednou, připadají krásná), silný příběh, u kterého se místy zasmějete, ale taky si pobrečíte, perfektní postavy (teď mám na mysli především sluníčko Amy, která i přes svou nemrtvost žije víc než většina živých) a navrch úžasný nemrtvý OTP v podobě Kierena a Simona, za který byste v závěru druhé řady s naprostým klidem dali ruku do ohně. :'3 Opravdu pevně doufám, že dojde na třetí řadu, protože jsem si (nejen) undead boyfriends opravdu zamilovala a tenhle relativně nový seriál by si ji opravdu zasloužil. :'3