Jde to i bez jednohubek aneb slaní šneci

Zase jedna z věcí, které nejsou nějak extrémně náročné, ale které mám ozkoušené a na které nedám dopustit. ^^

Recept na tyhle slané šneky se ke mě vlastně dostal už někdy na základní škole. Tehdy jsme v rámci rodinné výchovy měli za úkol, že každý týden někdo ze spolužáků (a v našem případě spolužaček, nakonec jsme byly čistě babský kolektiv) prezentoval nějaký recept, ke kterému pro ostatní přinesl i ochutnávku. Co říct, šneci mi zachutnali a proto je dělám doteď.

Jak už jsem říkala, není to nic složitého, stačí vám na ně listové těsto, krájená šunka, plátkový sýr, grilovací koření a vejce. Listové těsto si rozválíte na placku, kterou pokladete vrstvou šunky, na ni vrstvou sýra a posypete podle chuti kořením. Poté placku opatrně a pevně smotáte do rolády, kterou ostrým nožem nakrájíte, jednotlivé plátky naskládáte na plech s pečicím papírem, pomažete rozkvedlaným vejcem a každého šnečka ještě posypete troškou koření. Pak už jenom pečete, dokud se hezky nenafouknou a nezrůžoví.

Ilustrační fotka z jejich pečení před dvěma lety přesně ukazující, že si mezi jednotlivými šneky máte radši nechat víc místa, aby se vám takhle nespojili a nemuseli jste je odřezávat. :'D

Osobně máme vyzkoušeno, že tihle šneci vydrží i týden v chatce, ve které je hodnou část dne nechutné vedro, bez toho, aniž by podlehli zkáze, takže i proto je z nich každoročně jídlo, které si s sebou pro začátek a pro chvíle nouze vozím na tábor. Dneska jsem je pak pekla na tu zítřejší silvestrovskou oslavu, protože při všech těch chlebíčcích a jednohubkách, kterými se člověk živil prakticky celé svátky, je to zase příjemná změna. A taky z nich bude bezvadná novoroční snídaně. ;)