Brambory zase jednou jinak

Nejsem žádná kuchařka. Netvrdím, že jediné, co jsem schopná uvařit, je čaj a ještě přitom div nepodpálím kuchyň, to zas ne, ale přípravu nedělního oběda o třech chodech po mě taky chtít nemůžete. I tak ale, když už jsem třeba doma sama nebo jsem jednoduše doma přes oběd, než abych to nechala na tatíkovi, po kterém by byla zasviněná celá kuchyň, radši se přípravy žvance chopím sama.

Když se mi takhle jednou nechtělo vařit se s brambory, přemýšlela jsem, jak bych je upravila jinak ... a vzpomněla jsem si na jednu letní dovolenou v Českém ráji v místě, kam rodičovstvo jezdí už celkem pravidelně, a kde jsme k jídlu občas jako přílohu mívali strašně dobré pečené brambory s kmínem. Řekla jsem si, že tedy nějakou takovou variaci zkusím a myslím, že teď už můžu prohlásit, že se mi povedly vychytat tak, aby byly vážně om nom nom.

Stačí vzít syrové brambory (takový ten střední typ, ne ty úplně tuhé salátové, ale zase ne ty rozsýpací kašové), pořádně opláchnout, vykrájet případná očka a pokud není slupka v poživatelném stavu, tak i oškrábat (lepší jsou ale samozřejmě se slupkou). Takhle připravené brambory pak stačí nakrájet na asi plus mínus centimetrová kolečka, osolit, hezky prosypat mletým a drceným kmínem (paradoxem je, že kmín v celku, obzvlášť pak na pečivu, odmalička nesnáším, oloupávám a vybírám, ale když je namletý nebo nadrcený, nemám s ním sebemenší problém), zakápnout olejem (používám řepkový) a v nějaké hlubší míse pořádně promíchat, aby se všechny plátky hezky obalily. Pak už jenom stačí předehřát horkovzdušnou troubu na takových 180 stupňů, plech vyložit pečícím papírem, brambory na něj pokud možno rovnoměrně rozprostřít a péct asi tři čtvrtě hodiny ... a samozřejmě v průběhu pečení sem tam proházet.

Je to zase něco trochu jiného než hranolky nebo americké brambory a záleží jenom na vás, kolik do nich dáte oleje, takže nutně nemusí plavat v omastku. Ani jejich příprava není nijak složitá, řekla bych, že tohle zvládne snad každý. Osobně je mám jako přílohu vážně hrozně ráda, ať už třeba ke smaženému sýru (který povětšinou taky peču v troubě, ale což) nebo klidně i k bavorským klobáskám, jak jsem se přesvědčila dneska. Tatík se vždycky oblizuje až za ušima, mamce dneska taky chutnalo a k vyzkoušení jsem inspirovala i babičku. Můžete je vyzkoušet taky, třeba vám budou chutnat. :)