Vrcholný akt (NBC Hannibal)

I want your horror, I want your design, 'cause you're a criminal as long as you're mine.

Co kdyby se všechno stalo jinak? Stejná scéna, stejné postavy, jiná inscenace ...

Přemýšlím ... a nenapadá mě žádný jiný fandom, na který bych napsala tolik fanfikcí a ještě v tak krátké době. Přiznávám, že když jsem na to začala koukat, netušila jsem, že to bude mít takovéhle následky, že do toho takhle moc vlítnu. Ale nezlobím se, protože všechny ty Hannigramovské záležitosti se mi prakticky píšou samy (Saku lehne do postele, usíná a najednou BUM, nápad).

Speciálně tuhle bych chtěla věnovat Lile, protože mám takové tušení, že jí padne do noty. ;3

P.S. Ano, ten kurzívový úryvek je od Lady Gaga. Nesnažte se mi tvrdit, že to maximálně nesedí.

×××

Kuchyně domu Hobbsových, kde to všechno začalo. Dvě postavy, jedna míří na druhou pistolí, třetí postava se blíží. Agent Crawford se opatrně se zbraní napřaženou před sebou plížil chodbou směrem ke kuchyňským dveřím.

"Wille, odhoď tu zbraň a dej ruce za záda."

Graham vypadal jako na pokraji nervového zhroucení, trochu se třásl, ale zbraň přesto nepustil.

"Copak to nevidíš, Jacku?!" Třásl se mu i hlas.

Štěknutí výstřelu doprovodilo měkké žuchnutí, jak váha těla dopadla na kuchyňskou podlahu.

***

"Tak co … teď už to bylo dost přesvědčivé?" Willův hlas zněl úplně jinak než o pár minut předtím. Stejně tak se kompletně změnil jeho výraz. Třes se vytratil.

Jack mělce oddechoval, ruku pevně přitisknutou na hrudníku, ale i přesto se rudý květ vykvétající kolem průstřelu každou chvíli zvětšoval. Krátce na sobě ucítil Willův pohled.

"Musím říct, že jsem ohromen."

Jack s námahou obrátil oči na druhou osobu. Ještě nikdy v Hannibalově tváři neviděl takový výraz. Byla to hrdost, obrovská hrdost a pýcha.

Will se uchechtl a pomalým krokem se vydal ke dveřím. Vedle Hannibala se na chvíli zastavil a, k Jackovu nemalému zděšení, slízl z jeho tváře trochu krve, která ho při výstřelu potřísnila. Chvíli ji poválel na jazyku, jako by ochutnával víno, pak teprve polkl a se souhlasným zamručením si olízl rty. Doktorovy zorničky se na okamžik svévolně rozšířily. Will moc dobře věděl, co dělá.

"Počkám v autě." šeptl a vytratil se ze dveří.

Jackovi se začalo zatmívat před očima a udržet se při vědomí ho stálo prakticky všechny zbytky sil. Poslední, co uviděl, byl krutý úsměv Hannibala Lectera.

"Teď už vidíte, Jacku?"