Shaman King

V našem světě existují duchové, kteří v něm z nějakého důvodu museli zůstat, ať už kvůli tomu, že se nestihli rozloučit, nebo je tu například drží pomsta. K tomu, aby mohli nějak zasahovat do hmotného světa, však potřebují šamana, člověka s duchovní silou, který nejen že duchy může vidět, ale dokonce se s nimi může spojit a využít jejich schopnosti, například v boji. Každých 500 let se pak koná Turnaj šamanů, jehož vítěz získá titul Krále šamanů a spojí se s Králem duchů, což mu přinese obrovskou sílu. Jedním z těch, kdo by tento titul rádi získali, je třináctiletý Yoh Asakura, ovšem cesta k němu rozhodně nebude jednoduchá. Yoh postupně získává svého strážného ducha, stejně tak i nové přátele, ale také protivníky a pomalu se ke svému snu dostává stále blíž a blíž. Ovšem stát se Králem šamanů je vysněným cílem spousty šamanů, a ne všichni jsou zrovna dobří. A co když v Turnaji jde nakonec o mnohem víc, než se původně zdá?

Klidně mě zlynčujte, ale ke Králi šamanů jsem se dostala díky Jetixu, viděla jsem ho s tím příšerným dabingem a i přes to všechno mě tehdy šíleně bavil a směle jsem pokaždé vyřvávala úvodní znělku jak u Pokémonů, neb jsem byla ve svých těžce rozjetých otaku začátcích :D Teď, s odstupem dost let a o mnoho zhlédnutých anime později, už mi jako taková extra špička nepřijde, ale pořád bych řekla, že existují mnohem horší skvosty. A navíc, pro Lyserga jsem prostě měla slabost vždycky ^^