Blue Gender

Mladý Yuji Kaido trpí vzácnou nemocí, která je v jeho době bohužel neléčitelná, ovšem do budoucna se předpokládá, že se na ni lék snad podaří vynalézt. Proto se tedy do té doby nechá Yuji dobrovolně zmrazit. Když se však po nějakých těch letech z umělého kómatu probudí, zjišťuje, že situace na Zemi se během jeho nepřítomnosti tak trochu změnila, oproti tomu, jak si ji pamatuje. Původní lidské metropole ovládli obrovští a opravdu hodně nechutní brouci, takzvaní Blue, kteří doslova sežerou, na co přijdou; a pokud je to něco člověk, tím lépe. Logicky už tedy moc lidí na Zemi nezůstalo a ti, co měli štěstí a šanci, přesídlili na takzvanou Druhou Zemi, což je vesmírná stanice na oběžné dráze Země. Yujiho před doslovným sežráním zachrání Marlene Angel, žena z Druhé Země a zároveň členka armády, která má spolu s elitním komandem rozkaz dovést Yujiho na Druhou Zemi, a to kvůli jeho nemoci, která by se možná dala použít jako zbraň proti Blue. Ovšem útoky brouků neutuchají, řady skupiny postupně značně řídnou a Yuji s Marlene se i přes počáteční neshody začínají sbližovat, až nakonec na útěku před Blue zůstávají jen sami dva ...

Sice je to už dost dlouho, co jsem Blue Gender viděla (opět je vinen Animax, ještě v době, kdy za něco stál), rozhodně si ale troufnu říct, že to není anime pro každého. Je poměrně krvavé, brutální a Blue jsou opravdu, ale opravdu nechutní (vzpomněla jsem si na Hvězdnou pěchotu, a to ne na tu ze Superstar). Ovšem není to jenom o násilí, je tu i psychologická stránka, aneb musíte se zkrátka po psychické stránce posunout někam dál, pokud si chcete zachránit vlastní zadek; nebo naopak, je sice fajn být tvrďák, ale trocha lidského citu je občas taky potřeba. Taky nám ukazuje jednu z možností, jak to může jednou být, pokud se o Zemi nezačneme aspoň trochu starat. Pokud vám ale nevadí nějaká ta krev, mecha, akce nebo erotika, určitě Blue Gender zkuste.