Durarara!!

Mikado Ryuugamine, který doposud prakticky nevytáhl paty ze svého rodného městečka, se stěhuje do Tokia, kde má nastoupit na střední školu, stejně jako jeho nejlepší kamarád Kida Masaomi, který už v Tokiu nějakou dobu žije. Hned první večer, kdy Mikado přijede, absolvuje s Kidou prohlídkovou cestu po Ikebukuru a jelikož je ve víru velkoměsta nováčkem, udělí mu Kida pár přátelských rad, s kým by se za žádnou cenu neměl pouštět do křížku, úplně nejlepší by se dotyčným bylo vyhnout. Jednak je to místní legenda, jezdec na černé motorce, která je až neuvěřitelně rychlá a nevydává žádný hluk, až na občasné poněkud děsivě znějící koňské ržání; jenže jezdec není ani tak jezdec, jako jezdkyně, Dullahan (v irské mytologii je to bezhlavý jezdec na koni, který si svou hlavu nosí pod paží a kde se zastaví, tam někdo brzy zemře) jménem Celty Sturluson, kterou do Japonska přivedly stopy při hledání své ztracené hlavy, se kterou ztratila i většinu svých vzpomínek. Dalšími osobami z pomyslného seznamu jsou Izaya Orihara, informátor, který ví o všem, co se v Ikebukuru šustne a rád si hraje s lidmi, a na závěr Shizuo Heiwajima, nejsilnější chlápek v Ikebukuru, který tak trochu trpí záchvaty vzteku, nesnáší násilí a Izayu miluje natolik, že se ho při každé příležitosti snaží sejmout čímkoliv, co je zrovna po ruce, dopravními značkami počínaje a prodejními automaty konče. Ikebukuro bylo taky vždycky plné gangů, ovšem ten nejvíce obestřený tajemstvím, o kterém se šíří nejvíce děsivých pověr, jsou Dollars, gang, který je bez barvy (takže nikdo neví, kdo všechno k němu vlastně patří), bez hierarchie a bez pravidel. První školní den se Mikado seznámí s Anri Sonoharou, tichou spolužačkou, která jako malá přišla o rodiče a straní se lidí, protože si připadá jako parazit, který je jen využívá. Z Mikada, Kidy a Anri se nakonec stanou přátelé, kteří prakticky všude chodí spolu, jenže jak už to tak bývá, každý z nich má nějaké to tajemství, se kterým nechce ostatní zatěžovat. Horší ovšem je, když o těchto tajemstvích ví někdo, kdo zrovna rozehrál svou partii a vesele tahá za všechny nitky. Mikado nemá ani ponětí o tom, že s jeho příchodem se věci daly do pohybu a vůbec není jisté, kde se zastaví.

Hmmm, jak začít. Bylo mi věnováno v roce 2010, pak jsem se k němu dlouhou dobu nemohla (a asi ani nechtěla) dokopat a nakonec jsem ho vytáhla až teď. A říkám si, že jsem byla fakt blbá, protože to za to stálo. Ono tady až tak nejde o zápletku, jako spíš o souvislosti a jejich skládání dohromady (čili, neděste se toho, že třeba hned něco nepoberete, ono se to časem vysvětlí). Docela jsem měla strach, aby z toho nevylezla slátanina všeho možného, ale kupodivu mi všechny ty nadpřirozené věci nakonec přišly docela přirozené (jakkoliv divně to zní, je to tak). Zapřemýšlíte si, ale taky se zasmějete, ono to v některých případech ani jinak nejde. Postavy ... postavy jsou zkrátka kapitola sama o sobě - M I L U J U celou tu úžasně ujetou dodávkovou partičku a Izaya má snad doktorát z trollingu, jinak si to nedokážu vysvětlit (sice je to fakt sviňka štětinka a zasloužil by dostat přes hubu, ale nějak ho prostě nejde nemít rád). Grafika je super, hudba je super, hlášky jsou legendární (plus samozřejmě všechny ty odkazy na jiná anime), fakt nemám nic, co bych mu vytknula. Sice to trvalo, ale jsem ráda, že jsem se nakonec přeci jenom dokopala, přišla bych totiž o dost :)