Ayakashi Ayashi

Píše se čtrnáctý rok éry Tenpou, kdy se Japonsko vlivem reforem šóguna Mizuna Tadakuniho uzavírá před okolním světem. Všechno západní je přísně zakázáno a stát kontroluje úplně všechno, divadlem počínaje a hazardem konče. Je tedy celkem jasné, že obyčejní lidé žijí v neustálém strachu a neodvažují se přemýšlet ani o tom, co přinese zítřek, natož pak nějaká vzdálenější budoucnost. Do hlavního města Eda se stahují tuláci, lidé, kterým už nezbylo vůbec nic, kteří zde živoří v ghettech a jsou ocejchováni, aby každý věděl, s kým že má tu čest. Mezi tyto tuláky patří i hlavní hrdina, Yukiatsu Ryuudou, původně syn samuraje, který se ve svých čtrnácti letech dostal do Jiného světa, místa, které okouzlí každého, kdo se do něj dostane, ale málokomu se podaří dostat se zpět. Yukiatsu se zpátky dostal, ale od té doby ho Jiný svět neustále pronásleduje a normální svět pro něj není uspokojivý. A z tohoto Jiného světa pocházejí stvoření zvaná Yōi, kteří se čím dál častěji objevují v našem světě a je nutné se jim bránit. A proto existuje skupina Bansha Aratamesho, jejíž členy (kteří si říkají ayashiové) je několik zvláštních osob (učenec v západních studiích a vůdce skupiny Houzaburou Ogasawara, kněz Genbatsu Edo, který se obléká jako žena, mladá dívka Saizou, která se kvůli působení v divadle, kde ženy nesměly vystupovat, převléká za chlapce a silný horal Abi), kteří se dokážou Yōi zbavit. A jak už je nejspíš jasné, k této skupině se připojí i Yukiatsu, který v Jiném světě získal sílu Ayagami - dokáže z Yōi vytáhnout jejich pravé jméno a přeměnit je na zbraň.

Jako bývá často Inuyasha označován jako feudální pohádka, Ayakashi Ayashi bych nazvala feudální fantasy. Se zajímavými postavami, z nichž si každá nese nějaký ten svůj životní příběh, krásnou hudbou a podle mého názoru dost promakanou zápletkou. Já osobně ho mám vážně moc ráda, živě mi v paměti zůstává především díl s motýlím Yōi (a mám pocit, že jsem se tady o něm již několikrát zmiňovala). Žádné vlasy hýřící všemi barvami duhy a účesy, které vzdorují gravitaci, tu nenajdete, kresba je umírněnější a odpovídající tomu, do jakého prostředí je anime zasazené. Za mě si tedy rozhodně zaslouží dostat aspoň šanci, a to nejen proto, že jsem pro fantazárny měla vždycky tak trochu slabost, hlavně proto, že je opravdu povedené.