Kaleido Star

Dobrodruzi, průkopníci, objevitelé ... všichni je nazývali blázny.

Opovážili se dosahovat na sny, které se ostatní neopovažovali snít.

Na konci jejich cesty je čekalo buď opovržení a posměch ... nebo potlesk a uznání.

Blázne, věř tomu, že na konci tvé cesty tě čeká úžasný potlesk!

V (pro anime ne až tak typické) Americe se na jednom umělém ostrově nachází obrovský slavný cirkus, kterému se říká Kaleido Stage a na jehož představení se sjíždějí lidé z celého světa. Je tedy logické, že v Kaleido Stage pracují jen ti nejtalentovanější a nejzkušenější artisté ze všech koutů světa. Jednou za spoustu let se zde pak objeví osoba s neuvěřitelným talentem, kterou si vyvolí jeviště, aby předvedla legendární číslo. Tuto osobu pak čeká dlouhá a obtížná cesta, na které ji provází Kejklíř, duch jeviště, který vidí do budoucnosti a do myslí ostatních lidí. Háček spočívá v tom, že pokud daná osoba zjistí podobu svého legendárního čísla předtím, než je na něj připravená, tak zemře; zničí ji vlastní snaha. Mladá Japonka Sora Naegino touží už odmalička po tom, že stane na pódiu Kaleido Stage a zazáří. Když se jí konečně podaří se do New Yorku dostat, nejen, že ji okukuje nějaký úchyl, ale k tomu jí ještě zloděj ukradne kufr, a tak na zkoušku přijde pozdě. Ke svému šoku zjišťuje, že onen úchyl je šéfem Kaleido Stage a díky tomu, že viděl, jak Sora dokázala zastavit zloděje, svou šanci dostává. Po tomto protekčním přijetí se k ní ovšem ostatní zaměstnanci nechovají zrovna dvakrát přívětivě a co víc, začíná vidět legračně oblečeného pidižvíka. Má před sebou ještě hodně dlouhou a strastiplnou cestu, pokud bude opravdu chtít dosáhnout svého snu a zazářit na jevišti.

Tohle byla taky jedna z takových těch Animaxových klasik, na které jsem se ale vždycky ráda podívala a taky jsem je za tu dobu viděla několikrát :) Vždycky se mi strašně líbila všechna ta představení (z Labutího jezera mám doteď husí kůži), kostýmy a celkově ta cirkusová atmosféra (a z toho vyplývající grafická stránka, která je opravdu povedená). Sice je to tak trochu popelkovský námět, aneb jak skromná dívka přes těžkou dřinu, intriky a všechny klacky pod nohama, nakonec ke štěstí přišla, ale je to taková milá oddechovka, u které si možná chvílemi i pobrečíte a která vám ukáže, že pokud něco chcete a jdete si zatím, dosáhnete toho.