Poslouchat za dveřmi se nevyplácí (BBC Sherlock)

Pro všechny dobré duše, co se jakýmkoliv způsobem dožadovali márnice ... dohnali jste mě k tomu! :D Máte, co jste chtěli, tak si pak nestěžujte. 8D

A jo, podle mě je Molly stejně velká fangirl jako Irene. Deal with it.

×××

"Sh - Sherlocku!"

Molly se zastavila a pomalu odtáhla ruku sahající po klice, jako by byla doběla rozpálená. Vnitřní instinkt jí nedovoloval jít dál.

"Co?"

"To ... sakra, dávej trochu pozor, to bolí!!"

"Měl jsem za to, že voják trochu bolesti snese."

"Doktor."

"Oh, najednou."

"Trochu blbá chvilka pro sarkasmus. Ale ... proč proboha zrovna tady?"

"Tady nás nikdo nebude rušit. A navíc, je tu spousta věcí, co se nám možná budou hodit."

"Um ... dobře."

Molly nechápala, proč se vlastně krčí jako špion za zavřenými dveřmi vlastního pracoviště, ale stejně se nepohla ani o milimetr.

"Asi s sebou náhodou nemáš něco na zvlhčení, že?"

"Za co mě máš?! A proboha na co?"

"Jednoduchá dedukce, Johne. Když to jednou šlo dovnitř, tak proč by to nešlo ven?"

Při ujišťování se o tom, že se rozhodně musela přeslechnout, Molly zřetelně cítila, jak začíná rudnout, stejně tak i vystupující krůpěje potu na čele.

"Pak dovol, abych tě zklamal, ale podobné objekty opravdu nepatří k věcem, které bych běžně nosil po kapsách."

"V tom případě je mi líto, ale budeme se muset uchýlit k té násilnější cestě."

"Což je?"

"Budeme to muset jednoduše uříznout, jiná možnost neexistuje. Někde by tu měla být pilka."

"A co kdybychom zkusili sehnat Molly, třeba by nám pomohla."

"Proč se jí nezeptáš rovnou?"

"Může teď být kdekoliv, třeba má pauzu."

"Stojí za dveřmi."

Molly sebou prudce trhla, jediné, čeho byla schopná, bylo připlácnout si vší silou obě dlaně na rty. Než stihla zareagovat jinak, dveře se otevřely a v nich se objevila známá kudrnatá hlava. Než stihl Sherlock cokoliv říct, Molly se s jekotem vyřítila na opačnou stranu chodby, rudá jak rajče. Zpoza Sherlockových zad vykoukl John a zkoumavým pohledem sledoval mizející bílý plášť. Na zápěstí obou z mužů cosi svým hladkým povrchem odráželo chladná stropní světla osvětlující chodbu.

"Tomu vážně nerozumím." konstatoval poprvé v životě geniální detektiv.

"Kdo by to byl řekl, že ji po každodenní práci mezi mrtvolami odrovná něco tak obyčejného, jako jsou policejní pouta?"

...

..

.

Já vím MOC dobře, co jste čekali, perverzáci >:D Jenže ... smolík! Já jsem totiž pořád ještě slušné děvče 8D