Kagami

Ani nevím, do jakého žánru bych to zařadila. Většinou vidím obrázek a napadne mě k němu příběh ... nebo něco, co se tak aspoň tváří. XD Tak to bylo i v tomhle případě.

×××

Zrcadlo?
Ano, jsem to já.

Ale kdo já?
Já i ty, my oba.

Kdo jsi?
Já jsem ty.

Jsi jenom můj odraz?
Nejsem jenom nějaký odraz. Já jsem ty, ty jsi já.

Jsi mé svědomí?
Můžeš mě tak nazývat.

Jak s tebou můžu mluvit, když nejsi skutečné?
Proč si to myslíš?

Obraz v zrcadle přeci neexistuje, je to jen iluze.
A ty tomu věříš?

Sama nevím. Existuje svět za zrcadlem?
Chtěla bys ho navštívit?

Vždyť přeci nemůže existovat!
Jen se tě ptám, jestli ho chceš navštívit.

Bude mě to něco stát?
Nic pro tebe důležitého.

Dobře. Vezmi mě tedy do tvého světa.
Jak si přeješ.

Zrcadlo, proč se cítím tak ... divně?
To nic, jen si vybírám daň, která mi náleží. Daň za tvé přání.

Jakou daň?
Tvou naivní duši, ty hloupá.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas