Sakuřino doupě

Tak tu zase máme poslední den roku ... a všichni víme, co to znamená. Ne, žádné new year, new me , protože to je jedna velká pitomost, ale takové malinkaté shrnutí toho, že se s tím letošním rokem nakonec vlastně rozcházím bez nějakých velkých křivd. 🍾🥂🎆

Tak, a Vánoce jsou zase fuč. Vždycky mi to přijde trochu líto, že se člověk těší takovou dobu a pak je to všechno hrozně rychle pryč, ale tak je to holt každý rok a se vším, i s tím Halloweenem. Ale co, stromečku a výzdoby si člověk může užívat prakticky ještě dva týdny, tak co. :3 Ono to pak stejně o těch Třech králích tak nějak samovolně vyprchá a člověk se přepne do toho novoročního režimu.

Vloni mě osvítil Duch svatý s námětem na ne úplně typické čtení. No a letos, letos takhle pěkně (a zcela účelově) na zimní slunovrat bych vás chtěla okrást o chvilku vašeho předvánočního času se článkem, který se pro změnu bude věnovat pár tipům na na vánoční pokoukání, které ale ve své podstatě tak úplně vánoční není. Protože jakkoliv miluji klasiky jako třeba Sám doma 1 a 2, pohádky nebo sem tam i nějakou tu nenáročnou vánoční romanťárnu, někdy člověk zkrátka chce něco trochu ... temněji svátečního. (¬‿¬)

Mikado Kousuke odjakživa dokázal vidět duchy a odjakživa ho to děsilo. A jelikož ho to stále děsí fakt hodně, snaží se nechtěnou svou schopnost alespoň trochu potlačit tím, že nosí brýle. Ovšem když jednoho dne spatří ducha v knihkupectví, ve kterém pracuje, není jediný ... dostane se do hledáčku trošičku excentrického a trošičku více shady média jménem Rihito Hiyakawa, který je přesvědčený o tom, že jejich setkání jim bylo souzeno. A tak se Mikado prakticky jako slepý k houslím dostává do světa paranormálna, o kterém většina běžných lidí nemá ani tušení, se slibem, že pokud s ním Mikado zůstane, zbaví ho Rihito veškerého strachu. Během jejich spolupráce začnou odhalovat kletby, které spojuje stejné jméno - "Erika Hiura". Co je zač a jakou spojitost má s Mikadem a Rihitem? A to celé je jenom začátek ...

Miko Yotsuya si užívala středoškolský život, ve kterém noční hororové programy sloužily jen jako zábava a rozptýlení ... až do dne, kdy se tak nějak staly její každodenní realitou. Miko totiž z ničeho nic dokáže vidět to, co většina ostatních lidí ne ... a duchové, na které naráží prakticky všude, jsou oproti trapným hororovým programům trochu jiné kafe. To ji dovedlo k odvážnému rozhodnutí - nikdy, nikdy, NIKDY, za žádnou, ale fakt za žádnou cenu na sobě nedát znát, že je vidí, prostě dělat, že neexistují, nezávisle na to, jak moc děsiví jsou. Jedině tak jí ty šílené hrůzy dají pokoj. Ovšem i když předstírá, že neexistují, pořád vidí, jak obtěžují lidi kolem ní, především pak její nejlepší kamarádku, věčně hladové sluníčko Hanu. A tak se Miko ze všech sil snaží pokračovat v životě tak, jako by se nic nezměnilo ... i když se jí často chce strachy brečet.