Sakuřino doupě

Ježíš a Buddha si takhle jednou řekli, že po dvou tisíciletích v Nebi by si mohli udělat dovolenou, a tak, po dlouhém rozhodování zahrnujícím rýži a jídlo celkově, čistotu vody a kvalitu připojení k internetu, vyrazili na dva měsíce do Japonska, přesněji řečeno do Tokyjské části Tachikawa. Jenže obyčejný život mezi obyčejnými lidmi není jen tak něco, na co si jde po takové době lehce zvyknout; navíc oba pánové musí samozřejmě před lidmi svou skutečnou povahu skrývat, což také není zrovna lehké - Ježíšovi začnou krvácet stigmata kdykoliv, kdy je vystaven jakékoliv formě utrpení, při oboustranném vypětí emocí se kolem něj začnou dít zázraky a někdy mu dokonce trnová koruna i vykvete, Buddha zase v okamžicích, kdy řekne něco opravdu ctnostného, může zničehonic začít zářit. Nehledě na to, že oba neuvěřitelně přitahují zvířata všeho druhu, která jim občas, když mají pánové hlad, doslovně skáčou na talíř i s krabičkou sirek. A tak si Ježíš s Buddhou během naprosto běžných dní užívají dovole...

Už dlouho jsem nepřispěla žádným receptem a vzhledem k tomu, že tuhle famózní mňamku, na kterou máme recept od tety, zrovna dneska děláme k obědu, řekla jsem si, že se o ni s vámi zkrátka musím podělit. ;)

Po prvním a druhém  díle konečně nastal ten okamžik a já odteď můžu tvrdit, že jsem to přežila. I za tu cenu, že ta část života, kterou jsem nad tím promrhala, už se mi nikdy nevrátí :'D Ovšem v otázce YOLO či neYOLO v jsem v tomhle případě zvolila YOLO 8D

Před několika staletími se lidstvo dostalo na pokraj vyhubení, a to díky tomu, že se objevili jeho přirození nepřátelé, titáni. Někteří jsou vysocí jen pár metrů, ovšem ti nejvyšší i pár desítek. Některými rysy se více či méně podobají lidem, zdá se, že většina z nich není inteligentní, nemají vnitřní orgány, takže vlastně ani nepotřebují přijímat potravu, lidi tedy žerou jen tak pro srandu. Navíc jsou až na jedno jediné slabé místo prakticky nezničitelní. V bojích s titány tedy lidstvo kromě obrovských ztrát na životech přišlo o naprostou většinu svého území, a tak posledních pár přeživších milionů lidí žije ukryto v jednom obrovském městě chráněném třemi padesátimetrovými hradbami, které nesou jména Maria, Rose a Sina a které jsou vyšší i než největší z titánů. V současnosti lidstvo nevidělo titána pomalu sto let, a tak se zdá, že všichni za hradbami prožijí klidný a relativně spokojený život. Ovšem jak by řekl doktor Vlach, pokud prožíváme delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat. Jed...

Takaya Ougi je (samozřejmě, jak jinak) obyčejným středoškolákem, tedy, alespoň si myslí, že jím je. Situace se začne pomalu měnit v okamžiku, kdy zjišťuje, že s jeho nejlepším kamarádem Yuzuru Naritou není něco tak úplně v pořádku. Začíná trpět na náhlé výpadky paměti, někdy si nepamatuje si třeba ani to, co dělal den předem. Dokonce i Takaya uvidí ženu hořet v podivném modrém plamenu a Yuzurův stav se neustále zhoršuje, dokonce to dojde tak daleko, že začne vidět mrtvolně vypadající duchy a jiné bytosti, které se ho evidentně snaží zabít. V tu chvíli vstupuje na scénu záhadný kravaťák Naoe Nobutsuna, který Yuzurua pomocí exorcismu zachrání. Ten samý Naoe pak Takayovi sdělí, že je ve skutečnosti Kagetorou Uesugi, vůdce klanu Uesugi ze starého Eda, kterému Naoe slouží. Samozřejmě, že něčemu takovému Takaya nechce ani za nic věřit (a člověk se mu ani nemůže divit, když si z té doby nepamatuje zhola nic), pak ho ale začnou pronásledovat duchové a jediný způsob, jak se jich zbavit, je pomo...