Sakuřino doupě

Tyhle extrémy už mi fakt docela dávají zabrat. Nejdřív dva měsíce prakticky bez deště, pak zas tolik deště najednou, že je většina republiky pod vodou, během 24 hodin přechod z kraťasů na dlouhé kalhoty a nepromokavou bundu ... obojí je stejně šílené. o_O

Můžu říct, že z Teplých bratrů  (v dětství jsme tak říkali Damiens, řekla bych, že chlapci převzali štafetu) mi bylo ouzko, jako mi nebylo snad ani z Dahmera před lety (jednou za čas si dám true crime, který není fun and games jako Only Murders in the Building, a takhle to pak dopadá :'D). Nechám ležet stranou, kde nakonec vlastně ležela pravda (protože tady jsem měla pocit, že v té rodině není normální fakt nikdo), ale ráda bych vyzvedla herecké výkony, protože těm dvěma jsem věřila jak zbohatlické pipíčky, tak zneužívané chudáčky, takže klobouk dolů. Nemám ráda glorifikaci zločinců, fakt ne, a myslím, že by se z nich rozhodně neměly dělat celebrity, takže ano, ten seriál je hrozný. Řemeslně povedený, ale co do tématu, pořád je z toho člověku hrozně.

Když se zadíváte vzhůru do nebe, co uvidíte? Modrou oblohu? Svobodu? Budoucnost plnou naděje? To jediné, co vidí lidé v Tokiu, je obrovská mimozemská vesmírná loď, která nad městem zlověstně visí jako Damoklův meč a na nadějnou budoucnost vrhá značný stín. Když se před třemi lety "Vetřelci" z ničeho nic objevili, jejich příchod zažehl největší válku, které kdy lidstvo ve svých dějinách čelilo, takovou, která by mohla skutečně znamenat konec našeho světa. Japonci se předhání s Američany, zbrojní průmysl chrlí nové kontroverzní zbraně, které sem tam zničí nějaký ten zbloudilý létající talíř, a po celém Japonsku bují pacifistická hnutí na jedné straně a iniciativy pro úplné vyhlazení Vetřelců na straně druhé. Před třemi lety se všechno změnilo, a zároveň se nezměnilo vůbec nic. Nejlepší kamarádky Kadode Koyama a Ouran Nakagawa žijí své životy i nadále jako každá jiná bezstarostná středoškolačka - chodí do školy, scházejí se s kamarádkami, atd. atd. Jak ale dospívají, zjišťují, c...

Spolubydlící Mao Tsuchiya a Hisashi Ootomo na začátku druhého roku svého společného kolejního soužití na kameru uzavřou tři dohody - Mao nikomu neřekne, že je Hisashi gay a ve vztahu, Hisashi nikdy po Maovi nevyjede a oba budou navzájem respektovat své soukromí. Všechno se ale začne tak nějak hroutit, když se prezident filmového klubu, kterého je Mao členem, rozhodne obsadit Hisashiho do hlavní role jejich nového filmu - BL o romanci mezi třídním prezidentem a delikventem. Vzhledem k atypičnosti a choulostivosti tématu má Mao obavy ohledně porušení prvního bodu jejich dohody, ovšem k jeho překvapení Hisashi s nabídkou souhlasí a roli přijme. Během natáčení jsou z něj v roli delikventa všichni nadšení, a Mao si uvědomuje, že si svého spolubydlícího začíná všímat víc a víc. Je si pevně vědom toho, že s Hisashim jsou jenom přátelé a že je těžce mimo jeho ligu, ale i tak už si dál nedokáže nalhávat, že jeho vztah k Hisashimu je stále jenom platonický. Vášní Giichiho Ichikawy je režírování ...

Už několik let mám tradici, že chci každý podzim zkusit upéct něco nového z dýně ... no a jelikož jsem letos (ještě někdy v létě) dostala krásný patizon, který v podstatě také mezi dýně patří, letošní sezónu tedy zahajuji patizonem na sladko. ;)

A line appears, the Order wanes, the Family falls and Kaos reigns ... jelikož jsem už i Lore Olympus četla poctivě každý týden, když ještě vycházel, další starořecké bohy v moderním světě jsem si nemohla nechat ujít. A můžu říct, že mě to bavilo ještě víc, než jsem čekala! I když jsme se z celého panteonu dočkali jen malého zlomku (a já pevně doufám, že se dočkáme i dalších členů téhle velké dysfunkční rodinky), Jeff Goldblum si Dia dává přesně tak, jak by měl (arogance a ego až do nebes na straně jedné a permanentní paranoia a nedůvěra k nikomu na straně druhé, prostě přesně takový nesnesitelný samolibý pipíček, jak má být :'3) a celkově si stojím za tím, že stejně jako u The Fall of the House of Usher se tady to zmodernizování povedlo na jedničku (a je to fakt krásné i vizuálně *-*). A i když to u Netflixu v poslední době bývá spíš výjimkou než pravidlem, moc ráda bych se dočkala další řady.