Sakuřino doupě

Jak by pravil klasik, tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným ... a to je ještě řečeno velmi kulantně. Nechci to tady rozmazávat, ale pořád je to náročné, hodně náročné, hlavně psychicky. Ono se může zdát, že jsem si celé léto prakticky pořád někam jezdila (a paradoxně jsem letos fakt měla podstatně víc různých akcí než za normálního stavu), ale ony to byly spíš takové krátké útěky z reality a důvody, proč se z toho nezbláznit úplně.

Aby těch výstav nebylo málo, když už jsem se letos tak rozjela. :D Ale tuhle jsem si taky nemohla nechat ujít. 🏠🧸🍼

Když v ZOO zaberete fakt hodně fotogenický koutek, musíte toho náležitě využít ... aneb jedna barevně sladěná letní rich bitch. 😎

Přesně tohle vznikne, když zkřížíte Montyho Pythona s Taikou Waititim - tentokrát prakticky čistě rodinná podívaná (míněno třeba oproti upírům, ehm :D) s často velice silly humorem nebo která si často bere na paškál historickou akurátnost, případně si s ní až tak neláme hlavu (aneb jsme zvyklí z pirátů), na kterou se ale stejně každý týden těšíte (fakt hodně mě rozesmála paralela s Je to jenom chřipka na dýmějový mor, to bylo opravdu on spot :')) Asi to nesedne každému, ale mě osobně to přišlo jako velice milá oddechová záležitost, u které jsem mohla vypnout a prostě se jenom bavit. :)

S nápadem vydat se kousek za hranice, když to máme tak blízko, přišla Míša už někdy na konci června ... a překvapivě na něj došlo ještě letos a dokonce se vyřešila i logistika, takže co víc si přát? 😎

Je téměř neuvěřitelné, že na stejné výstavě jsem byla  před deseti lety (fakt mi nepřijde, že by to bylo až tak dlouho :'3). Ale on i ten termín stejná výstava není úplně přesný, protože úplně stejná samozřejmě nebyla a tentokrát už si i člověk mohl fotit dle libosti, takže yay! Ale hezky popořádku.