Vanitas no Karte

Mezi upíry existuje legenda o upírovi jménem Vanitas, kterého ostatní upíři zrození pod krvavým měsícem nenáviděli, protože se od nich lišil tím, že byl zrozen pod modrým měsícem. Podle legendy vytvořil opovrhovaný Vanitas prokletý grimoár, který jednoho dne použije na to, aby se pomstil všem upírům zrozeným pod krvavým měsícem ... tak to alespoň legenda vypráví. A právě po tomto Vanitasově grimoáru se ve Francii 19. století chystá na pověřené svého učitele pátrat mladý Noé. Na palubě vzducholodi, kterou cestuje, ovšem málem dojde k upířímu útoku, kterému zabrání poněkud výstřední mladý doktor, který si říká Vanitas a co víc, má ve svém vlastnictví přesně to, co Noé hledá. Paradoxně je tenhle samozvaný specialista na upíry sám obyčejným člověkem, který jak své jméno, tak grimoár, zdědil po legendárním Vanitasovi. A co víc, dokáže onen údajně prokletý grimoár použít k tomu, aby vrátil upírům stiženým kletbou zpět jejich příčetnost a tím je vyléčil, místo toho, aby byli tito nositelé kletby popraveni, jako je běžná upírská praxe. Čím delší dobu Noé v přítomnosti často nesnesitelného Vanitase tráví, tím víc začíná zpochybňovat to, v čem byl vychováván a v čem celý svůj život žil. Sám Vanitas často a s oblibou prohlašuje, že zachrání upíry, ať chtějí nebo ne ... ale jaký k tomu má důvod? A jsou vůbec upíři a lidé opravdu tak rozdílní?

Předem říkám, že do tohohle anime jsem šla pouze s tím, že po Yuukoku no Moriarty mě zaujala další viktoriánská (dá se tomu tak vůbec říkat, když se to odehrává v Paříži? ^^") estetika a kombinace s upířinou, toť vše, co jsem o tom věděla ... a neříkám, že jsem občas nebyla zmatená. :D Ale i když jsem byla zmatená, bavilo mě na to koukat, už jenom pro tu vizuální stránku, která je fakt boží, ale nejen kvůli ní, celkový prožitek hodnotím pozitivně. Máme tu i církev a Chasseury (hmm, hmm, kde jsem to jenom v poslední době slyšela? :D), máme tu předsudky obou stran vůči té druhé. Strašně se mi ale líbí to, že upíří mají svůj oddělený svět, který je ale vlastně prakticky zrcadlovým obrazem toho našeho, i když ne úplně stejným. A ti dva tragédi, kromě toho, že jsou fakt velmi aesthetically pleasing, mezi sebou mají fakt dobrou chemii. :'3 A Murr ... Murr by potřeboval mnohem víc prostoru. ♥ Tak snad v druhé řadě.