Filmy s LGBT tématikou, které stojí za to vidět

Jsem si plně vědoma toho, že se nejedná o jediné filmy s touto tématikou v celém širém vesmíru, stejně tak jsem si vědoma i toho, že se ve většině případů nejedná o vyslovené novinky a že si tak někteří můžou poklepat na čelo s tím, že Saku objevila Ameriku. Ovšem všechny tyhle filmy ve mě zanechaly dost hluboký dojem, tak proč se o ně nepodělit, třeba tím někoho navnadím a třeba i pomůžu. :)

Ale teď už dost plkání a rovnou k tomu hlavnímu, čeho se tenhle článek má týkat.

×××

Total Eclipse (1995)

Jedna z mých opravdu velkých srdečních záležitostí neboli film pojednávající o bouřlivém a nutno podotknout, že hodně sebedestruktivním vztahu mezi prokletými básníky Arthurem Rimbaudem a Paulem Verlainem, pro dokreslení bych doporučovala přečíst si knížku Arthure, ty děvko umění!, která je vlastně sbírkou Verlainových dopisů, často dost explicitních a dekadentních, stejně jako samotný vztah i doba, na jejímž pozadí se odehrával. Leonardo DiCaprio je tam se svým ještě tak roztomilým xichtíčkem jako arogantní spratek Rimbaud naprosto perfektní, stejně tak i David Thewlis. Jen holt možná budete muset chvíli překousávat skutečnost, že se vám tam najednou Božský Leo ožužlává s Remusem Lupinem. 8D

×××

Wilde (1997)

Film, který mi v určitém ohledu hrozně moc připomínal předchozí zmíněný aneb příběh neméně bouřlivého osudového vztahu mezi geniálním (a mnou nemálo milovaným) spisovatelem a jednou z vůdčích osobností žánru dekadence Oscarem Wildem a lordem Alfredem "Bosie" Douglasem, s dokonalým obsazením v podobě Stephena Frye a mlaďoučkého Juda Lawa, který si skutečně v ničem nezadal s Arthurem Rimbaudem v podání Lea DiCapria ... a s obrovskou porcí libozvučné britské angličtiny. Jediné, co mě mrzí, je skutečnost, že jsem na jeho existenci přišla až teď. :'3

×××

Edge of Seventeen (1998)

Na svou dobu překvapivě otevřený (pořád se tady pohybujeme v devadesátkách, že jo) a hodně povedený film o coming-outu a vše kolem něj s úžasným osmdesátkovo-devadesátkovým vibem (od módy až po použitý hudební doprovod, ten jsem si užívala obzvlášť) a rozkošným hlavním hrdinou, na kterém je krásně vidět, jak se mění, hledá a jak se snaží přijmout to, kým vlastně je. A vzhledem k tomu, že jsem na něj narazila vlastně náhodou (už ani nevím, co jsem to původně hledala), zřejmě jsem měla šťastnou ruku, protože tuhle klasiku stojí za to vidět.

×××

But I'm a Cheerleader (1999)

Tváří se to jenom jako hezky barevná komedie, ale je to mnohem víc. Jo, je to úmyslně dohnané do naprostých extrémů (a JE to funny, ne že ne, ale ani v nejmenším tím neuvěřitelně trapným způsobem jako Another Gay Movie a podobné skvosty, které jsem bohužel viděla :'D), ale krásně si to bere na paškál stereotypy, genderové role atd. atd. Ne všechny filmy s touhle tematikou musí být tak kulervoucí, že vám zaživa vyrvou srdce a ještě ho před vámi sežvýkají, aby předaly nějakou zprávu, a But I'm a Cheerleader je toho důkazem. Je to klasika, kterou by byla velká škoda opomenout.

×××

Boys Don't Cry (1999)

Tohle byl zase jednou film, u kterého mi bylo skutečně až fyzicky špatně (u toho totálně necitlivého policejního výslechu jsem se jenom ptala sama sebe, jestli si dělá srandu nebo to jakože fakt myslí vážně), o to víc, že vychází ze skutečných událostí ... ale o tyhle pocity v tomhle případě skutečně jde. Není to romantická ňufárna, je to dost syrové, silné (a na dobu svého vzniku i hodně explicitní, co si budeme namlouvat) drama týkající se otázky transsexuality. A musím konstatovat, že Hilary Swank si toho Oscara za hlavní roli rozhodně zasloužila, klobouk dolů, opravdu.

×××

Soldier's Girl (2003)

Ve své podstatě neuvěřitelně smutný a emocionální příběh, který se ještě více než homosexuality týká tématu transsexuality a také toho, jak dementní institucí je armáda (při sledování jsem se vážně sama sebe ptala, jak někdo může chtít něco takového, takovou buzeraci, podstupovat dobrovolně) ... a kde naprosto exceluje v roli Calpernie přerostlé štěňátko Lee Pace, u kterého jsem po tomto filmu došla k závěru, že vzhledem k tomu, že vypadá skvěle i jako žena, by snad vypadal dokonale i jako brambora, opravdu (a teď už hodlám zcela bez okolků za každou cenu bránit Thranduila, i když jsem o něm kdysi prohlašovala, že je to elfí královna). I když je to záležitost, která vás zcela jistě donutí uronit slzu, je to skutečně film, který stojí za to vidět.

×××

Brokeback Mountain (2005)

Kdo by neznal Zkrocenou horu, která (alespoň v mém povědomí) představuje jeden z prvních masověji rozšířených filmů s touto tématikou? A přesto jsem se k tomu, abych ji dokoukala fakt úplně celou, dostala až teď. Ano, je to silný příběh z amerického "vidlákova" na pozadí krásné přírody ... ovšem na můj vkus až moc zdlouhavý a natahovaný a alespoň podle mého názoru by mu dost prospěla alespoň o trochu kratší stopáž. I tak ale Zkrocená hora zůstává snímkem, který ukázal, že ta "vidlácká" mentalita se od těch sedmdesátých let v mnoha případech moc nezměnila ... bohužel.

×××

Dream Boy (2008)

Zase jednou americký vidlákov, sedmdesátá léta a příroda tvořící bezpečný protipól vůči nebetyčné demenci homofobních kreténů (ne, tenhle způsob myšlení a chování fakt nedokážu pochopit a je to pokrytecký hnus toho nejhrubšího zrna, velebnosti) a pravověrných křesťanů, kterým ani víra nebrání dělat neuvěřitelné prasárny ... Dream Boy je hodně silný (aby ne, když se v něm mimo jiné řeší zneužívání dítěte v rámci rodiny >_<) a ve své podstatě strašně smutný příběh, který ale na rozdíl od Zkrocené hory má přesně takovou stopáž, která mu vyhovuje. Je to síla, ale stojí to za to. Spousta duchů a bubáků má totiž sakra reálný základ, který je o to děsivější.

×××

Kill Your Darlings (2013)

Spojené státy ke konci druhé světové války, prapočátky toho, co později vejde v historii jako beat generation, dark academia vibes (partička sebestředných elitářských pozérů, experimenty se vším možným, návykovými látkami počínaje, sexem konče, hlavně, když toho bude hodně, a nakonec vražda, však to znáte), skvělé skvělé skvělé herecké výkony (Dane DeHaan tady předvedl naprosto špičkového rimbaudovsky okouzlujícího a zároveň nesnesitelného pipíčka, tleskám ... o Radcliffovi ani nemluvě), to celé na motivy reálných událostí ... co víc si může člověk od filmu přát? :'3 Pro mě osobně hodně v duchu Total Eclipse, které je mojí fakt srdeční záležitostí, a neméně skvělé. ♥

×××

The Normal Heart (2014)

Další ne zrovna veselá záležitost, která vlastně ani moc veselou být nemůže, vzhledem k tomu, že se týká takového tématu, jakým je AIDS, přesněji tedy počátky rozšiřování epidemie v gay komunitě a snahy několika osvícených lidí o jeho zabránění nebo alespoň o lepší informovanost a prevenci. Kromě skvělé Julie Roberts nebo Marka Ruffala se tu objevuje a exceluje celá řada herců, kteří se ke své odlišné orientaci otevřeně hlásí, za zmínku stojí třeba Jim Parsons (a taky je to film, díky kterému jsem při sledování čtvrté řady AHS konečně zjistila, odkud že je mi Dandy tak povědomý). Jedná se o televizní adaptaci divadelní hry a o opravdu dobrý film, po kterém ale nejspíš budete mít náladu tak trochu na nic.

×××

Pride (2014)

Dalo by se říct, že ze všech zmíněných filmů je Pride ten asi nejoptimističtější. Jedná se o příběh zasazený do thatcherovské Británie 80. let, do období sociálních bouří, kdy se malá skupinka lidí reprezentující londýnskou LGBT komunitu rozhodne podpořit stávkující horníky, se kterými v určitém přístupu a jednání cítí sounáležitost, a rozhodne se svou pomoc směřovat do jedné konkrétní hornické vesničky ve Walesu. Opravdu kouzelná záležitost ukazující, že když se chce, všechno jde, záleží jen na zbavení se předsudků a poznání neznámého, aby se zjistilo, že se vlastně nejedná o nic, z čeho by měli mít lidé strach. A kromě Billa Nighyho je tam úžasný Andrew Scott, už jenom to by vás mohlo přitáhnout. ;)

×××

Carol (2015)

Zase jednou romance z dob (přesněji řečeno Spojené státy 50. let), kdy ani omylem neměla šanci přijetí, a kdy bylo společensky přijatelnější držet ženu v nešťastném manželství než aby nedej bože našla štěstí s jinou ženou (a zase jednou ukázka toho, že muž jakožto manžel mohl absolutně všechno, zatímco žena jakožto manželka nemohla a nesměla prakticky nic). A co si budeme namlouvat, Cate Blanchett je tak nádherná ženská, že už jenom kvůli ní stojí za to se na to podívat. ♥

×××

The Danish Girl (2015)

Co si budeme, Dánská dívka je neuvěřitelně silný a v podstatě neuvěřitelně smutný film, u kterého se přiznám, že jsem ho byla schopná vidět jenom jednou. Obávám se, že opáčko bych asi úplně nezvládla, protože jsem ho ořvala neuvěřitelným způsobem (plus ještě, když si uvědomíte, že je to na základě reality ... au au T^T). Eddie Redmayne mohl a může hrát kohokoliv, ale TOHLE je pro mě jeho životní výkon.

×××

The Handmaiden (2016)

Údajně duševně nemocná mladá paní, která je ovšem nechutně bohatá, a její nová komorná, ve skutečnosti zlodějka, která ji má za tučnou odměnu pomoct podvést ... jenže jak to dopadne, když k sobě obě dvě evidentně začínají něco cítit? Nepotrpím si na korejské věci, opravdu ne, ovšem tenhle počin jsem se pokoušela sehnat poměrně dost dlouho a když se mi to konečně povedlo, musím říct, že to rozhodně stálo za to. Když vynechám úchylného stréca se zálibou v prasárničkách nejrůznějšího druhu (áno, zase jednou shunga), tak vizuální stránka filmu byla prostě fakt překrásná, co do interiérů nebo exteriérů, tak i do kostýmů (spojení anglické estetiky s tou japonskou zasazenou do Koreje třicátých let dvacátého století tu prostě funguje a je to nádhera), ale především skutečnost, že jsem dvakrát byla fakt překvapená, jak že to tedy vlastně je, kdo se koho snaží podvést a proč, takže ani ta poměrně delší stopáž mi ubíhala dost rychle. Ano, někomu to může připadat explicitnější (ale Korejci se s tím holt moc nepářou), ale za mě tedy fakt palec nahoru.

×××

Man in an Orange Shirt (2017)

Nádherné dvojdílné britské drama (na které mě opět přivedla Verity, takže ještě jednou díky), které na dvou zcela odlišných generacích jedné krve a dvou zcela odlišných vztazích krásně ukazuje srovnání toho, že i když v současnosti můžete dělat prakticky všechno, za co by vašeho dědečka dříve třeba i zavřeli, pokud nebyl dost opatrný, a nemusíte se bát na veřejnosti dát najevo, koho skutečně milujete, tak i v době nejrůznějších nezávazných seznamovacích appek to nemusí být nic jednoduchého, především pro vás samotné. A také ukazuje i to, že ti, kteří jsou prakticky vždycky vnímáni jako ti špatní, tedy všechny ty manželky, které si doslova vydupaly udržení vztahu, ve kterém druhá polovička nikdy nemohla být šťastná, si také vytrpěly dost, i když z druhé strany. A občas se přes to nakonec přeci jenom dokážou přenést, i když třeba až na sklonku života. A ano, na konci jsem brečela.

×××

The Carmilla Movie (2017)

Víte, že Carmillu v podobě YouTube série jsem si zamilovala už dva roky zpátky ... a vidíte, po třech sériích jsme se dočkali dokonce i celovečerního filmu, který na ně navazuje (takže by bylo dobré je absolvovat, jinak vám bude řada věcí unikat). Po všem, co se událo na jisté univerzitě ve Štýrsku, si Laura a Carmilla užívají zaslouženého štěstí a klidného života ... tedy až do doby, kdy Lauru začnou trápit noční můry očividně se týkající Carmilliny minulosti a celá parta se vrací do Štýrska, aby tomu přišla na kloub a aby byla vůbec nějaká budoucnost. Dočkáme se tedy všeho, co jsme milovali už na seriálu, a k tomu navrch i porci atmosféry klasických gotických románů. Číhala jsem už někdy od toho konce října, kdy měl premiéru, až se bude k sehnání ke stažení, konečně jsem se dočkala, a jsem moc spokojená. Tenhle mezidruhový páreček totiž vždycky bude patřit mezi mé oblíbené. :3

×××

Call Me by Your Name (2017)

Nádherná, nádherná a ještě jednou nádherná letní romance, ze které doslova dýchá ta celková atmosféra a nenucenost, díky které věříte každému slovu, každému gestu, prostě všemu. A ten ňuňavý chlapec, který ztvárnil Elia, by si zasloužil všechny ceny světa, protože tím, jak úžasně ho ztvárnil, se všemi těmi emocemi a vnitřními boji, mi fakt až sebral dech. ♥ A závěrečný monolog tatínka mi, zcela upřímně, skoro až vehnal slzy do očí. Je to krásné, skutečně krásné, i když ve své podstatě zdrcující ... krásný příběh v krásném prostředí s krásnou hudbou (a jsem velmi ráda, že jsem s ním počkala až na takový vlahý voňavý večer, jako je ten dnešní, věřím, že v zimě by na mě ta atmosféra takhle dokonale nedýchla). Teď už jenom čekám, až mi dorazí knižní předloha, která už je na cestě, protože se upřímně nemůžu dočkat, až se budu moct začíst, a věřím, že zklamaná určitě nebudu.

×××

God's Own Country (2017)

Dalo by se říct, že God's Own Country je vlastně taková britská Brokeback Mountain (i když by to bylo jen hodně velké zobecnění). Zastrčená farma uprostřed krásných, ale drsných a tísnivých yorkshirských blat, tedy takové to klasické venkovské "balíkovské" prostředí, jediný syn, kterého to všechno ubíjí a deptá, charismatický sezónní pracovník (a když říkám charismatický, tak myslím jakože hodně), sezóna jehňat a s ní spojené práce, hlídání a přespávání venku ... a logicky všechno to, k čemu to vede, že. 8D Ovšem naprosto krásně je tu vidět přerod ze zakomplexovaného blbečka, který všechno řeší tím, že se zlije v hospodě a sem tam si zašuká, v někoho, kdo poprvé v životě začíná k někomu něco něco cítit a poprvé začíná chápat, co jsou to emoce a co je to láska, je to, co filmu dává sílu a také to, proč stojí za to se na něj podívat. :3

×××

Disobedience (2017)

Náhled do jedné ortodoxní židovské komunity a dvě zcela odlišné ženy, z nichž jedna zmizela daleko od jejího vlivu, které se znovu setkávají až po smrti otce jedné z nich, místního rabína, a kdy jejich zakázaný vztah znovu propuká na plno ... Disobedience řeší témata jako postavení a role ženy, možnost či nemožnost volby nebo obecně to, jak často právě náboženství brání štěstí a lásce. Ale na druhou stranu také to, že se občas najdou jedinci, kteří dokážou prohlédnout a pochopit to. Úžasné výkony obou představitelek hlavních hrdinek. Není to žádná ňufací romantika, ale poměrně dost silné drama, kde náboženství hraje roli hlavního antagonisty, ale upřímně řečeno, ono se tomu ani nejde moc divit.

×××

Love, Simon (2018)

Tohle byla zase jednou ňuňavá miloučká adaptace knížky, kterou mám ráda. :3 Jen se asi trošku projevuje to, že jsem druhou řadu 13 Reasons Why viděla poměrně nedávno, protože "Hele, Hanka Pekařová ... oh hi there, Alex!" Ovšem má seriálová deformace a občasná neschopnost dostatečně odlišit herce od jejich postav nemá absolutně žádný vliv na to, že se knížku, která se z dost podstatné části odehrává prostřednictvím vyměňovaných e-mailů, se podle mě podařilo převést do filmové podoby tak, abych byla spokojená (protože vím, že stránku po stránce slovo od slova to prostě nejde, nejsem hloupá). A ta myšlenka, že coming-outem by si měli projít všichni, bez rozdílu orientace, je pořád stejně skvělá. ;)

×××

The Goldfinch (2019)

- Soon -

×××

Skleněný pokoj (2019)

Období od konce 20. let 20. století až do roku 1968, plné zásadních zlomových událostí, nejen pro Československo, ale také pro Evropu a celý svět, a dvě nerozlučné přítelkyně, jejichž vzájemné city jsou přeci jenom ještě o něco silnější, to vše na pozadí brněnského architektonického skvostu jménem vila Tugendhat. Krásná kamera, krásná hudba a i když má Skleněný pokoj poměrně dost nízké hodnocení, mě osobně se líbil.

×××

The Prom (2020)

Nejsem zrovna fanda muzikálů, monstrózních tanečních čísel a Broadwaye obecně, proto jsem k tomu přistupovala opatrně, možná až trochu skepticky. Ano, je to trochu kýčovité, americké a samá třpytka, a stojím si za tím, že by prospěla alespoň trochu kratší stopáž (přes dvě hodiny je na mě prostě hrozně moc, člověk má trošičku problém to vůbec dát v celku :'D). V závěru mi ovšem ukáplo pár slz, takže to ve výsledku hodnotím v podstatě kladně. :'3 Každý by měl mít možnost jít na školní ples s kým chce, nehledě na pohlaví.

×××

Firebird (2021)

Pamatuji si, že když tenhle film vyšel, psalo se o něm jako o filmu, ze kterého Putinovi praská žilka, a už to byl dostatečný důvod k tomu si ho stáhnout. 8D A on je to skutečně hodně silný příběh zakázané lásky uprostřed sovětské armády, moc pěkně natočený (možná snad jen ta poněkud uměle znějící angličtina mu trošičku škodí) ... a o to silnější, že je podle skutečných událostí.

×××

Nimona (2023)

Na Nimonu jsem se strašně těšila (už od té doby, co jsem před pár let četla komixovou předlohu), ale zároveň jsem měla trochu strach, jak to nakonec dopadne. A ani nevíte, jak moc jsem ráda, že ten strach byl nakonec neopodstatněný. :'3 Ballister je největší babygirl a celé je to boží boží BOŽÍ! Tak boží, že jsem jim odpustila i Ambrosiovy vlasy. Víc počinů v tomto duchu, pěkně prosím. ♥

×××

Red, White & Royal Blue (2023)

Ach můj BOŽE! *A* Knižní předlohu mám strašně ráda (tak strašně ráda, že jsem ji četla jak v angličtině, tak v češtině). A vzhledem k tomu, že se mi dostalo prakticky všech momentů, které jsem milovala už v knížce (včetně krocana!), ňuchňám si tady blahem. :'3 Strašně se mi líbí, jak do filmové podoby převedli všechny ty konverzace a telefonáty a i když prý netem kolovalo, že ti dva mezi sebou nemají žádnou chemii, tak teda nevím, kde na to kdo přišel, protože za mě je to tedy přesně naopak. *-*

×××

Úsvit (2023)

Vlastně ani nevím, jestli jsem se kdy v nějakém filmu, ať už českém nebo zahraničním, setkala s intersex tématikou (navíc ještě v zasazení do Československa v napjatém meziválečném období a v baťovském závodu), takže Úsvit na tomhle poli působí doslova jako zjevení, obzvlášť na naše poměry. A krásně ukazuje, jak už tehdy na skutečnosti nebo odhalení pravdy prakticky nikomu nezáleželo.

×××

Služka (2023)

Jasně, zakázaná romance mezi služebnou a paní není nic nového pod sluncem, ale co se týče slovenské kinematografie, až tak běžný jev to není. Navíc (i vzhledem k zasazení, poslední roky skomírajícího Rakouska-Uherska, předválečné období a první světová válka) krásně ilustruje také propastné rozdíly mezi (na první pohled dokonalým) panstvem a služebnictvem (které těm dokonalým vynáší nočníky a podobně), postavení žen v té době a to, že i když se něco na první pohled může zdát růžové, ve skutečnosti třeba vůbec není.

×××

All of Us Strangers (2023)

Slyšet The Power of Love už nikdy nebude jako dřív ... tenhle nádherný, nádherný, nádherný, ale tak hrozně smutný film mě asi trošičku víc emocionálně rozložil, a teď se zase potřebuju nějaký čas, abych se složila dohromady. TT^TT Člověk už postupem času přesně ví, kam to nenávratně směřuje, ale stejně ho to na konci smete jak tsunami. Andrew Scott nám zraje jako víno a tohle byl jeden z jeho vrcholných výkonů. ♥

×××