Gallery Fake

U jedné z přístavních hrází v tokyjském zálivu stojí malá galerie známá jako Gallery Fake neboli galerie padělků. Její majitel, Reiji Fujita, byl kdysi velmi váženým a znalým kurátorem Metropolitního muzea umění v New Yorku, odkud byl ale bohužel kvůli intrikám svých kolegů vyhozen, zanevřít na umění ho však tahle událost nedonutila. Galerie, kterou si otevřel v Tokyu, nemá mezi lidmi točícími se kolem umění a umělci samotnými zrovna dobré jméno, přesto nemá o bohaté zákazníky nouzi, protože Reiji dokáže na černém trhu sehnat prakticky cokoliv, po čem zákazník touží. Zároveň však razí heslo, že člověk bez jakéhokoliv estetického cítění si zkrátka zaslouží oškubat, protože jedině tím, že ho někdo oškube, se může naučit rozeznat originály od padělků. V jeho podnikání mu pak jako jeho asistentka pomáhá mladá Sara, a to převážně z toho jednoho osobního důvodu. Reiji ale není nějaký padouch, který by s uměním kšeftoval jenom proto, aby si nahrabal co nejvíc peněz, ačkoliv si přesně to většina lidí v čele s ředitelkou muzea umění Takada, Sayoko Mitamurou, myslí. Reiji si totiž umění a umělců skutečně váží, sám je velmi schopným restaurátorem a často se mu podaří vzácná díla doslova zachránit ze špatných rukou.

S hrůzou jsem si uvědomila, že jsem zavrženíhodná lidská bytost, protože na recenzi na tenhle podle mého názoru skvělý kousek jsem zcela nestoudně zapomněla, a tak se to teď snažím napravit :'D Taky patří k těm anime, které jsem ve svých začátcích viděla (ještě díkybohu nenadabované) na Animaxu a co říct ... samozřejmě, že jsem v té době měla na Reijiho (spolu s asi milionem dalších mužských postav) crush jak prase a strašně, ale opravdu strašně moc si přála, aby už nebyl vůl a konečně ukázal, že k chudince Saře, která mu to všechno musí trpět, taky něco cítí (ať žije dvojdíl Lady Sara, Havajský kaleidoskop a závěr celkově :3). Abych byla upřímná, neznám žádné jiné anime, které by se odehrávalo v téhle sféře, takže má ode mě plus už jenom za to, že to není taková ta tuctovka, nečekejte epické bitky trvající několik dílů, malé holčičky pilotující velké mechy nebo zavalení spodním prádlem všech barev, materiálů a provedení, tohle tu vážně nenajdete. A kdyby mě Gallery Fake nebavilo, těžko bych si po té celkem dlouhé době pamatovala i celkem dost detailů :3 Doporučuji ho aspoň zkusit, buď to bude váš šálek čaje nebo ne ... ale za zkoušku nic nedáte :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knížky s nádechem asijských kultur

Přineste hřebíky, už je tady zas