Sakuřino doupě

Komiksová verze patří k absolutně nejmilejším a nejsladším věcem, které jsem kdy na poli LGBT+ literatury četla (ostatně si ji kolektivizuji i hezky do knihovničky, protože je velice kute i vizuálně) a směle můžu říct, že seriálová verze je milá a sladká prakticky úplně stejným způsobem (Nick Nelson being the best boy even in real life :'3). Moc pěkně jsou tu zakomponované ty drobné komiksové prvky (nestyděla bych se napsat až anime prvky, protože motýlci, poletující lístečky a podobně jsou takové klasické  doki doki  anime tropes ;) a i když už trošičku cítím, že nejsem úplně cílová skupina, stejně mi to nezabránilo se u toho chvílemi přiblble uculovat a dělat awww, protože je to opravdu povedená adaptace (a vzhledem k tomu, že zatím pokrývá jenom zlomek širšího příběhu, fakt se doporučuji podívat na zoubek předloze). Ale především je to opravdu wholesome a strašně dobře (hlavně pro tu o něco mladší generaci, než jsem já), že takové věci konečně existují. ♥

Je to trošičku paradox, když si uvědomíte, že křesťanství je v podstatě o uctívání tisíce let staré zombie ... ale každému co jeho jest, nebudeme se rouhat, aby nám to karma zase jednou neoplatila. ^^"

Očekávala jsem silly pirates, a dostala jsem silly gay pirates ... ALE ZA JAKOU CENU. :'DDD Jestli to nebude mít pokračování, tak si jdu asi fakt hodit špagát, protože ... AAAARGH, takhle to prostě nemůže skončit! (we all know what their flag means, and death it is not 🏴‍☠️🏳️‍🌈) Vlastně jsem do toho šla především proto, že kolem toho byl docela hype a taky proto, že cokoliv, kolem čeho Taika třeba jenom projde, je zkrátka gem (gotta love the man and his work), a zcela upřímně mě to dostalo daleko víc, než jsem očekávala. Je to funny (už jenom tím, jak moc historically inaccurate to je :D), s ťip ťop kostýmy, postavy jsou dokonalost samy o sobě (to, že Stede je v podstatě Aziraphale na moři, mi nevyvrátíte, takže se o to ani nepokoušejte), a taky vám to ve výsledku tak trochu rozerve srdce na kousky, které vás navrch donutí sníst. :') Ale prostě to ve svém životě potřebujete, fakt. It's so refreshing, not to be queerbaited for once in a very veeeery long time. :'333 ♥

Když mi tuhle hlášku mozek jen tak z ničeho nic naservíroval, přišla mi příliš dokonalá na to, abych ji alespoň někde nevyužila (ačkoliv jsem přesvědčená o tom, že určitě nejsem první, koho napadla). :D I když ... přiznejme si, nejsme v Rusku a pevně věřím (nebo spíš doufám ^^"), že tady by zrovna o Vladovo nudes nikdo nestál. :'D A nukes už tuplem ne.

Yoshikazu Miyano má tajemství ... je totiž fudanshi . A to je něco, co úplně nechcete, aby o vás vaši spolužáci věděli, obzvlášť, když jste kluk, chodíte na čistě chlapeckou školu a odjakživa vás popuzují narážky na vaše téměř dívčí rysy, drobnou postavu a roztomilost. Jednoho horkého letního dne mu navíc do života doslova vtrhne starší spolužák Shuumei Sasaki, když zachrání jeho spolužáka před šikanující partičkou ... a od té doby se Miyano Sasakiho tak trochu nemůže zbavit, dokonce se před ním nechtěně prořekne o své guilty pleasure. O to víc je překvapený, když si od něj Sasaki, který netuší, která bije, chce nějakou tu mangu vypůjčit, a co víc, nakonec vůbec neřeší, že se jedná o BL, a chce půjčovat další a další. A tak spolu tahle na první pohled nesourodá dvojice začíná ve škole a po škole trávit víc a víc času, a Sasakiho city k Miyanovi začínají nabírat čím dál vážnější směr. Co ale cítí Miyano? Je pro něj Sasaki pořád jenom cool senpai, nebo přeci jenom něco víc?