Sakuřino doupě

Měla jsem teď takové zvláštní flegmatické období, kdy mi většina věcí připadala ... no, prostě tak nějak úplně zbytečných (obzvlášť, když se mi plány začaly tak trochu sypat jako domeček z karet). Ale s vidinou jara a vyšší dávkou slunečního svitu se to začíná trochu lepšit. Však už kvetou sněženky a ven se začínají drát i bledule.

Vloni jsem přibližně touhle dobou četla o kultu houby (Mexican Gothic, jen tak pro představu), letos tu mám pro změnu kult plísně. :D Ale teď už vážně ... tak nějak jsem vůbec netušila, co vlastně od Archive 81 čekat, a nakonec jsem byla velmi mile překvapena, protože mě to bavilo fakt hodně moc. Divnospolky shromažďující divnověci, domeček k bydlení jak vystřižený z Krotitelů duchů, seance, okultní rituály a uctívání obskurních božstev, opakující se historie, průlet komety a brána do jiného světa ... nebýt té současné de facto found footage linky, ta historická by mi fakt hodně připomínala knižní The Diviners. A tenhle okultně mysteriózní stuff já fakt můžu (a to víte, že na horory jsem pořád trochu srab). Trochu mě pravda zklamal konec, ale celé to má fakt skvělou atmosféru (včetně devadesátkového retra, to teď očividně frčí), která mě nutila koukat pořád dál a dál, abych zjistila, o co tam sakra jde.

Celý život Tamako Kitashirakawy se točí především kolem mochi. Aby taky ne, když pochází z rodiny, která mochi vyrábí a prodává v jednom mnoha obchodů, které se v obchodní čtvrti Usagiyama nacházejí. Jednoho dne ovšem Tamako nečekaně narazí na mluvícího ptáka, který se představí jako Dera, údajně pocházející z daleké země a aktuálně hledající nevěstu pro svého prince. Právě kvůli této misi se rozhodne následovat Tamako domů ... a tak trochu si vypěstuje závislost na mochi. Kvůli tomu ale také přibere natolik, že není schopen uletět ani pár metrů, natož pak celou cestu do své vlasti. A tak dočasně zůstává s Tamako a její rodinou a postupně se stává součástí komunity obchodníků, která je v podstatě také jedna velká rodina. Dera ovšem není jediný, kdo hledá lásku. Mochizou Ooji, Tamačin kamarád z dětství, se marně snaží sebrat odvahu k tomu, aby jí řekl, co k ní cítí ... a to, že jeho rodina vlastní konkurenční výrobnu a prodejnu mochi hned naproti a otec Tamako s tím jeho jsou prakticky ...

Začátek roku byl takový ... očistný. Vlastně teď s odstupem času absolutně netuším, co mě to posedlo, protože takhle se normálně nechovám (a teď je mi až trošičku stydno). :'D Ale důležité je, že to asi k něčemu bylo. Přinejmenším pro můj znovu nalezený vnitřní klid.

Takové normální holčičí věci ... však to znáte 🔮🧹🕸️🕯️