Sakuřino doupě

Máte rádi pohádky? A už jste si kolikrát říkali, jaké by to bylo bezva se v jedné takové nefalšované pohádce plné chrabrých princů, sličných princezen a ohyzdných čarodějnic ocitnout? No, poradila bych vám jediné - dávejte si veliký pozor na to, co si přejete. V městečku Gavaldon obklopeném neprůchodným lesem se vždy v určitý rok ztratí dvě děti, jedno dobré a jedno špatné, aby se o pár let později znovu objevila na stránkách pohádkových knih. Krásná Sofie je zcela jistě přesvědčena, že to bude ona, koho si Školník vybere a unese, že je předurčena být princeznou a žít šťastně až na věky. Když nastane onen den, Sofie je skutečně unesena, navíc se svou kamarádkou Agátou, která je její úplný opak. Co když ale nastane chyba a krásná, leč povrchní Sofie se dostává mezi nejhorší a nejšpinavější padouchy do Školy Zla, zatímco Agáta, která vyrostla na hřbitově, se dostává mezi nafintěné prosťoučké princezny do Školy Dobra. Obě jsou na svých místech nešťastné a snaží se Školníkův omyl napravit

Druhý týden byl ještě bohatší a jelikož měl předchozí článek poměrně úspěch (a jelikož ty hlody zkrátka kolektivizuji ráda), takže přináším další várku univerzitních hlodů. 8D

Středa jest požehnaným dnem. Sešly se mi totiž dvě perfektní přednášky (aneb jak poznáte dobrou přednášku - tak, že na ni zcela dobrovolně a s nadšením chodíte i od osmi ráno, i když není povinná), jedna s proděkanem, druhá s děkanem, tedy naše staré známé politicky nekorektní duo, s jehož hlody jsem vás obeznámila už po Welcome Day a někteří z vás měli čest být svědkem i naživo na mé promoci. Čili, jelikož semestr teprve začal, počítám, že těchto středečních hlodových článků se tu objeví víc, proto jsem ho rovnou očíslovala. ^^ Není nad to, když máte neuvěřitelně vtipné vedení, navrch citující Járu Cimrmana. :'3