Sakuřino doupě

Vědecko-technická revoluce, ozubená kolečka, pískání páry, šílení vynálezci se svými fantastickými stroji, estetika románů Julese Verna ... o co jiného by se mohlo jednat, než právě o steampunk?

Začátkem března jsem byla oficiálně prohlášena za zdravou (yay!), a tak jsem se pomaloučku polehoučku začala vracet do normálního fungování (ono to ostatně ani rychle nešlo, chvilku trvalo, než jsem se zase pořádně rozchodila). Ovšem jaro mezitím stačilo skutečně přijít (mé milované kvetoucí záhony, kolem kterých chodím, chyběly jste mi! :'3) a stihla jsem i první dvě letošní výstavy, takže jsem spokojená a ten převážně vizuální spam, co jsem tu postupně rozšiřovala, můžu pustit do světa.

Elitní střední škola, tajní agenti v utajení, hledání ztracené části císařského zlata a znovunalezená dávná první láska z dětství ... jelikož mám tak trochu tendence vymýšlet přirovnání, Undercover High School jsem překřtila na korejské Vrať se do hrobu . ^^" A i když jsem ze začátku tak nějak čekala hlavně vážné detektivní mystery, ona to ve výsledku dost často byla fakt i dost sranda. :D V podstatě jsem na něj přišla náhodou v rámci své předjarní korejské seriálové vlny, a bavilo mě to velice. :) Nehledě na to, že pan agent je prostě fešák, co si budeme. ;)

Já mám pro tyhle psychárny ze školního prostředí prostě slabost ... aneb tak trochu podtitul Co všechno jsou Korejci schopni udělat a jak daleko jsou schopni zajít pro dokonalé studijní výsledky (spoiler - asi fakt všechno a hodně daleko, ehm). Neustálý tlak na to dostat se na prestižní školu a být za každou cenu nejlepší (ideálně ještě ze strany rodičů), neskutečná soutěživost (friendly, my ass :'D) a jednoznačný důraz jen a pouze na výkon. A stejně jako se tomu snažím věřit u Euphorie, budu věřit i tady, že to v reálu takhle nevypadá, nebo alespoň ne vždy a všude. :'3 Asi takhle, je to fakt celkem dost maso ... ale zatraceně dobré.