Sakuřino doupě

Tak nám pomalu končí jaro a blíží se léto, i počasí to začíná dávat najevo, vzhledem k tomu, že ještě před týdnem mohly být přízemní mrazíky a teď je venku lehce pod třicet s výstrahou na silné bouřky navrch. :'D Takže zase hlásím, že žiju.

Na Hotel del Luna jsem si vzpomněla po dokoukání Tasokare Hotel (obojí je v podstatě hotel pro duše, takže určitá tematická podobnost se nezapře, co si budeme), a měla bych ho dokoukaný podstatně dříve, jen mi po úmrtí v rodině nepřišlo tohle téma jako úplně ideální, no. A i když jsem jich zatím ještě pořád neviděla tolik, pro mě osobně je to jeden z absolutně nejlepších korejských seriálů. Nádherná výprava (ty kostýmy v průběhu historie, ach! *A*) a hudba, skvělé postavy (hlavně tedy osazenstvo hotelu), vkusná romantika s minimem přehnaně dramatických zpomalených momentů zabíraných ze všech možných i nemožných úhlů a zajímavý příběh, i když v podstatě dost smutný a hořkosladký, protože už od začátku víte, jak to musí skončit, nehledě na to, že časem začínají vyplouvat jednotlivé backstories. A jak mi někdy ty korejské věci přijdou zbytečně moc natahované a celkově roztahané, tak tady bych neubrala ani minutu.

Možná si vzpomenete na můj loňský článek týkající se korejských pleťových masek  (který se stále aktualizuje, btw). Jelikož jsem letos po letech zavítala do Tety a tak nějak zjistila, že tam mají hromadu (mě do té doby) neznámých masek, které bych chtěla zkusit (skincare bitch strikes again) a jelikož je mi dost proti srsti dávat čínskou značku ke korejským, máme tu článek úplně nový. (¬‿¬)

Mask Girl jsem překřtila na OnlyFans gone wrong  a ty bláho, ze začátku jsem teda čekala něco úplně jiného, než v co se to nakonec vyvinulo. Když pomineme tu často až zbytečně přepálenou dramatičnost a občasnou nelogičnost (aneb podstoupíte plastickou operaci v takovém rozsahu, že ve výsledku vypadáte jako úplně jiný člověk, ale bez jedné jediné jizvy? Tsk tsk), ve výsledku je to solidní drama o tom, kam až může vést snaha a touha, aby vás ostatní brali a měli rádi, a krásně nastavené zrcadlo povrchní konzumní společnosti, která na jednu stranu káže vodu, ale stejnak pije víno. A kristepane, už dlouho mi nikdo nepil krev tak, jako ta babizna!